Tuhle větu si občas říkám nad takzvanými nepochopitelnými motivacemi zločinců, jako je Viktor Kalivoda, a vzpomínám při tom na vyprávění svých klientů, kteří na rozdíl od něho byli o něco sdílnější při popisu svých motivací. Psychika mnohých narušených lidí je totiž jako přírodní úkaz, nedokážeme si ji představit. Naše fantazie je příliš omezená na to, aby vymyslela Niagarské vodopády nebo polární záři. Ty jsou produktem přírody, stejně jako mysl takového zločince.

Ani já nebudu předstírat, že dokáži rekonstruovat Kalivodovu mysl z toho nic, co řekl. Myslím, že nejde o to vědět přesně, co běželo hlavou jmenovitě Kalivodovi, ale spíše rozumět, co běží hlavou dětem, které jsou psychologickými sirotky. Viktor se svou sestrou totiž již od puberty žili sami a i před tím otce neviděli prakticky vůbec a matku jen dvakrát až třikrát týdně. To nasvědčuje, že v rodině byla větší patologie než jenom chronická samota. Musely totiž existovat odpudivé síly, které držely rodiče tak daleko od sebe. To nemohla být jenom práce. To mohly být chronické výčitky, ponižování, ironizování, zesměšňování, boj na silnějšího ap.

Ale i kdyby tam byla než pouhá samota, tak i tu provází nejrůznější patologie. Co chybí v realitě, nahradí se fantazií. Ta má jednu špatnou vlastnost - kopíruje stav svého nositele. Tedy čím na tom byl Viktor hůře, tím i jeho fantazie byla brutálnější. Například jestliže mu fakticky chyběl otec, tak jeho dětská fantazie mohla tento fakt převyprávět do sebenenávistné polohy: "Já, otec jsem tě opustil, protože jsi k ničemu. Odjakživa jsi byl k ničemu. Kdyby jsi se nenarodil, tak jsem nemusel žít s takovou krávou, jako je tvá matka." Jestliže nyní pociťujete určité hnutí citů, tak je dost pravděpodobné, že podobné city zažíval i on. Jeden způsob, jak se těchto pocitů zbavit, je prostě je potlačit, zašlápnout, jaksi se od nich odříznout. Tomu by nasvědčoval i popis Viktora: Nikdo nepoznal, jestli má radost nebo vztek.

Jestliže takový citově deprivovaný chlapec nemůže najít oporu ani v reálných lidech ani v jejich fantazijních protějšcích, tak si musí hledat oporu jinde. Tou je fantazijní svět a neživé věci. Měl prý raději počítače než dívky. Práce s počítačem či hraní her totiž zklidňuje. Člověk zaplní omezenou kapacitu své mysli rutinními úkony stylu ctrl-alt-delete. To paradoxně přináší úlevu, a tak se dotyčný stává na počítači psychicky závislý.

Stejně tak šedou realitu může částečně zaplnit fantazijní svět hrdinů knížek či filmů. Nemůže-li se identifikovat se svým otcem, tak se identifikuje s Posledním hrdinou, což byl název knihy, kterou nosil s sebou. Měl jsem opravdu klienty, kteří se opájeli představou, jaké by to bylo, kdyby je zatknula policie a oni by si mohli dosyta užívat toho, že jim vyšetřovatel věnuje 100 % své soustředěné pozornosti. Ano, byl by to sice krátký zážitek, ale byl by nesmírně silný a opojný. Pro tyto extrémně intenzivní záblesky triumfálních pocitů tyto lidé žijí.

Nedokážete si představit, jaké potěšení může takovému člověku skýtat představa, že někoho zabije, nebo jaké to je pomalu kladívkem rozbíjet vzácný porcelánový servis po rodičích, největší rodinnou hodnotu. Alespoň na krátký okamžik se dostat z té černé díry, ve které žiji. Alespoň na vteřinu se dostat nad hladinu, abych se mohl nadechnout. Kvalita a pestrost prožitků se nahrazuje intenzitou a extrémismem. I pouhá intenzita prožitků totiž bývá dostatečnou motivací, kterou normální lidé těžko chápou.

Jak jsem řekl, nevím, jestli právě toto běželo Kalivodovi hlavou, ale vím, že něco podobného běhá hlavou řadě mých klientů a masivní rozvodovost produkuje takové černé světy dětí, které tu a tam uskuteční své kriminální fantazie. Ale to je jen velice nápadný vrchol ledovce. Pozornost bychom měli věnovat tomu, co není vidět.

Pořád se tvářil stejně. A nikdy se nesmál

Téma DNES: Kdo je muž, který zastřelil tři lidi v lese Viktor Kalivoda studoval dvě vysoké školy a podle svého právníka pracoval půl roku jako policista.

Měl rád spíš počítače než dívky. A nikdo nepoznal, jestli má radost, nebo vztek. Viktora Kalivodu si vybavují jeho známí a učitelé jako záhadného člověka.

Brno, Slaný - Ať už jsou to bývalí spolužáci nebo sousedé, všichni si na prvním místě vybaví, že Viktor Kalivoda se nikdy nesmál. Podobně asi působil na diváky, když ho v březnu 2004 viděli jako soutěžícího v Chcete být milionářem?

A mračil se i včera, když ho policisté vedli do jednací síně, v níž ho soudce Roman Fremr poslal do vazby. Kalivoda byl obviněn už ve čtvrtek z trojnásobné vraždy. K činu se přiznal, motiv však neobjasnil.

Počítač měl v partě první

Kalivoda bydlel ve Slaném v okrese Kladno. Jeho matka, praktická lékařka, ordinuje v Budyni nad Ohří, kde s ní bydlí i Viktorova sestra. Otec pracuje v Bruselu v sekretariátu vedení NATO. Viktor Kalivoda vystudoval gymnázium ve Slaném, kde si na něj vzpomínají jako na průměrného studenta. Nikdy nepropadal, ale měl na vysvědčení jednou čtyřku.

“Byl to průměrný student. A ačkoli si z jeho třídy půlku studentů vybavím, jeho ne,” řekl současný ředitel gymnázia Milan Dundr.

Vynikal v matematice a fyzice. “Bylo vidět, že co se týká přírodních věd, tak mu jdou. Myslím, že právě proto šel také po gymplu studovat matematiku,” dodala jeho spolužačka. To potvrzuje i jeho kamarád z gymnázia Ondřej Chlouba. “Počítač měl doma jako první. Chodil jsem k Viktorovi právě kvůli němu,” vypráví Chlouba.

Počítače Kalivodu zajímaly rozhodně víc než dívky. Nikdo z oslovených spolužáků se nepamatuje, že by kdy s nějakou chodil. Spíše si jeho kantorky vybaví jeho kamennou tvář. “Pořád se tvářil stejně. Nikdy jsem nepoznala, jestli se raduje, nebo má vztek,” vzpomíná jeho gymnaziální profesorka. (Redakce její jméno zná, ale na přání nezveřejňuje.) Po maturitě v roce 1996 vystřídal mladík několik dalších škol. Podle svého právníka Daniela Šimánka studoval také na střední policejní škole v Praze-Hrdlořezích, i když tam to včera nepotvrdili.

Pak zkoušel Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně a Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle právníka také Kalivoda pracoval půl roku jako republikový policista v jednom z pražských obvodů. “Pak šel pracovat jako řidič tramvaje,” uvedl Šimánek.

Kalivoda pak své vzdělání zúročil ještě jednou. Přihlásil se do soutěže Chcete být milionářem? Tam na dotaz moderátora jaké má koníčky zmínil, že má rád detektivky. Detektivkou jeho život prozatím vyvrcholil.

Tři mrtví za čtyři dny

V poslední době zůstával Kalivoda bez práce. Minulou středu vyrazil vypůjčeným autem na “výlet” do Brna. Přespal v luxusním hotelu Continental. A ve čtvrtek zavraždil v Nedvědici Boženu a Františka Ludvíkovy, když sbírali v lese dříví. Pak zase přespal v Continentalu ze čtvrtka na pátek a jel domů.

V neděli pak pár kilometrů od domova ještě stihl zabít kladenského elektrikáře Jaroslava Lendóciho, ve čtvrtek byl zatčen. Proč tyto tři lidi zavraždil, dosud nikomu neprozradil.

Foto popis| U SOUDU S LEDOVÝM KLIDEM. Když vedli policisté Kalivodu do soudní síně, kde se rozhodovalo o jeho vazbě, byl velmi klidný a na otázky novinářů nijak nereagoval. Ani se po nich neohlédl.

Foto autor| FOTO: MAFA - RADEK CIHLA

O autorovi| JAKUB POKORNÝ, MARCELA JURKOVÁ, s přispěním Ivany Svobodové

Motiv vražd lesního vraha Kalivody

Reynolds KORANTENG, moderátor

--------------------

Dobrý večer, je půl osmé, to znamená, že jsou tady připraveny Televizní noviny.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

--------------------

Jsme rádi, že jste s námi. Příjemný dobrý večer.

Policisté stále neznají motiv tří vražd, které má na svědomí Viktor Kalivoda, takzvaný lesní vrah. Pátrání po něm se teď začalo ubírat velmi zvláštním směrem. Soustředilo se na knihu, kterou vrah s sebou nosil a měl ji u sebe i v den zatčení. Publikace se jmenuje Poslední hrdina. Vyšetřovatelé mají podezření, že se Kalivoda mohl příběhem osamělého bojovníka inspirovat.

Jana PETERKOVÁ, redaktorka

--------------------

Je to jedna z velmi zvláštních věcí, které případ provázejí. Proč Viktor Kalivoda chtěl po noci strávené ve vazbě doplnit protokol o přesný název knihy, kterou měl v den zatčení u sebe? Poslední hrdina spadá do takzvané literatury fantasy jako třeba Pán prstenů. Soudní znalci budou zkoumat, zda si právě pachatel nezaměnil svět fantazie s realitou a nepokusil se napodobit chování svých hrdinů. Právě Poslední hrdina se totiž vydává na misi do hor a lesů, aby uchránil lidi před bolestným stářím a umíráním.

Jan KANTŮREK, překladatel knihy "Poslední hrdina"

--------------------

Se rozhodne, že se pomstí bohům za to, že lidi, lidi nechávají stárnout.

Jaroslav ČURDA, vyšetřovatel

--------------------

Zda v té knize mohl být nějaký návod, to skutečně bude obsahem toho znaleckého posudku.

Jana PETERKOVÁ, redaktorka

--------------------

V knize jsou i podobné ukázky.

redaktor

--------------------

"Můžete prostě a jednoduše říci, že hrdina je někdo, kdo provádí takové věci, které by ho v každé zemi, kde vládnou skutečné zákony, rychle dostaly za mříže. Slova, jež bychom v takových případech použili my, jsou vražda, drancování, loupež a znásilnění."

Jana PETERKOVÁ, redaktorka

--------------------

Poslední hrdina vykonává misi v lesích a horách. Na nejvyšší z nich sídlí v zámku bohové, jejichž sídlo chce nechat shořet a odpálit třaskavinou. Tady je místo činu první a druhé vraždy. Nedvědice leží přímo pod hradem Pernštejn, který nedávno vyhořel. Dokud Kalivoda neprozradí motiv sám, jde podle znalců pouze o spekulace. Stále je možné, že příčinou vražd je sexuální porucha, porucha osobnosti i celá řada dalších věcí.

Lesní vrah Kalivoda o svém motivu stále mlčí

Slaný - “Lesní vrah” Viktor Kalivoda, který v říjnu na dvou místech republiky zastřelil tři lidi, by mohl jít brzy před soud. V současné době dodělávají psychologové a psychiatři posudky, které mají být hotové do dvou měsíců. “Potom může být podána obžaloba,” řekl Kalivodův advokát Daniel Šimánek. Kalivoda se přiznal, že loni v říjnu zastřelil legálně drženou zbraní manželský pár u Nedvědice na Brněnsku a čtyři dny nato podnikatele na Kladensku.

Středočeští kriminalisté ho zadrželi o čtyři dny později ve Slaném, kde bydlel. Policisté u něho našli i vražednou zbraň.

Od té doby nepromluvil. K vraždám se sice přiznal, ale motiv prozradit nechce. Nespolupracuje ani s obhájcem, ani s policií.

Obžaloba lesního vraha bude hotova do dvou měsíců

Střední Čechy - Posudky psychiatrů a psychologů chybí k tomu, aby mohla být podána obžaloba na trojnásobného lesního vraha Viktora Kalivodu ze Slaného. Loni v říjnu zastřelil na Kladensku a Brněnsku náhodně vybrané tři lidi.

“Posudky by měly být hotové do dvou měsíců a potom může být podána obžaloba,” řekl advokát Kalivody Daniel Šimánek. Posudky mají vyšetřovatelům objasnit otázku, zda byl Kalivoda během vraždění příčetný. Policisté se domnívají, že mezi činy není souvislost a že si vrah oběti vybral zcela náhodně. Neznají ale motiv činu. Kalivoda se sice k vraždění přiznal, proč ale zabíjel, říct nechce. “Prostě ho to napadlo. Řekl, že to chtěl udělat, nic víc, protože to pro něj prý není důležité,” uvedl již dříve advokát Daniel Šimánek. Jeho klient nespolupracuje ani s ním. “Je to pro mě těžší práce,” přiznal Šimánek.

Starší manželé byli u Brna zastřeleni v lese, kam se vydali pro dřevo. Kalivoda podle policie přijel do Brna den před vraždou, ubytoval se v hotelu a přespal tam i v noci po činu. Elektrikář z Kladna byl zastřelen mezi obcemi Drnek a Malíkovice v lese, kam šel venčit psa.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)

Čtvrt roku od vraždy manželů Ludvíkových

Jak to vidí

Čas člověku naštěstí pomáhá, aby smutné události přestaly bolet, takže lidé na zavražděné manžele zapomínají. Nebo o nich alespoň přestávají mluvit. Samozřejmě ale chytají každou zprávu týkající se pachatele. Někteří se obávají, aby ho nezavřeli někam na psychiatrii a neunikl trestu. Nejpodstatnější pro místní je to, že policie Kalivodu chytila a nikdo už se tu nemusí bát. Na to máme nejhorší vzpomínky.

O autorovi| Josef Dočekal, starosta Nedvědice

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Lesního vraha ve vazbě zajímá trestní řád a zákon

Praha - Z literatury by si teď Viktor Kalivoda obviněný z vraždy nejraději přečetl trestní zákon a trestní řád. Včera dopoledne Kalivodu ve vazební věznici v Praze-Ruzyni poprvé navštívil jeho advokát Daniel Šimánek.

Přinesl mu hygienické potřeby a další osobní věci.

“Zajímá ho v trestním zákoně, co znamenají písmena za paragrafem 219 vraždy, ze kterého je obviněn,” objasnil advokát Šimánek.

Bývalý policista a vítěz televizního “Milionáře” Viktor Kalivoda byl zatčen ve čtvrtek a obviněn, že zastřelil tři lidi, které potkal náhodně v lesích na Brněnsku a Kladensku. Použil v obou případech pistoli Glock 34 ráže devět milimetrů. To je oblíbená zbraň zásahových jednotek. “Dále jsme promýšleli detaily jeho obhajoby a poučil jsem klienta o jeho právech ve vazbě,” řekl včera Šimánek. Kalivoda je podle něj umístěn stále v přijímací části vazební věznice a seznamuje se s tamějším režimem. O návštěvu svých rodičů stojí.

Policejní prezident Vladislav Husák se včera na veletrhu Invex v Brně pochlubil další novou kriminalistickou metodou, která pomohla při odhalení Kalivody, ale také střelce z Karlova náměstí Davida Lubiny. Je jí zavedení elektronických databází majitelů zbrojních pasů, evidence zbraní a nová evidence kradených a ztracených zbraní. Ta je v provozu od listopadu 2004. Konkrétně v případě Kalivody policie hledala majitele legálních zbraní poblíž měst, kde se střílelo. “Seznam držitelů zbraní nám rychleji vyjede z počítače. Nemusíme nikde žádat o papíry na specializovaném oddělení. I díky tomu jsme Kalivodu zatkli rychleji,” vysvětlil vyšetřovatel Kalivodových vražd Michal Mazánek.

Foto popis| Obviněný Viktor Kalivoda 

(říjen)

O autorovi| JAKUB POKORNÝ, s přispěním Veroniky Bartošové

Střelce jsme chytili před další vraždou

Kriminalisté zveřejnili detaily o pátrání po Viktoru Kalivodovi podezřelém z “lesních” vražd

Praha - Vyrazil v půl osmé ráno ve čtvrtek z domu a v tašce měl pistoli a munici. Mířil k autu, které si vypůjčoval, když jezdil na vražedné výlety. Policie si je stále jistější, že zatkla “lesního střelce” Viktora Kalivodu těsně před další vraždou.

“Máme pro to ještě jeden důkaz, který zatím musíme tajit, protože s ním dále pracujeme. Nevíme už ale, u kterého města chtěl tentokráte zabíjet,” přiznal kriminalista Michal Mazánek. Včera vyšetřovatelé prozradili další podrobnosti o případu, například to, že k odhalení Viktora Kalivody výrazně přispěl svědek v moravské Nedvědici (jedno z míst činu), který si zapamatoval písmeno z poznávací značky vrahova auta.

Kalivoda však i po pěti dnech od zatčení mlčí o motivu, kvůli kterému zabíjel. V příštích dnech bude zřejmě policie vyslýchat jeho příbuzné a další svědky. “Policie také zabavila auto, kterým jezdil, a pošle ho na expertizy,” uvedl Kalivodův právník Daniel Šimánek.

Policie Viktoru Kalivodovi naopak neklade za vinu střelbu na podnikatelku Marcelu K. u Řevničova 28. září, i když se i tady spekulovalo, že ji zranil právě on. Tam však střílel starší muž.

PRÁVO:

Foto popis| Viktor Kalivoda u soudu, jenž na něj uvalil vazbu

Foto autor| FOTO: MAFA - R. CIHLA

Lesní střelec Kalivoda nemusel kvůli zbrani na psychotesty

Ministr vnitra nechá vypracovat analýzu, pak možná navrhne změny zákona

Viktor Kalivoda se přiznal, že zavraždil tři lidi legálně drženou pistolí Glock 34 s optickým zaměřovačem. I když zatím neproběhlo znalecké vyšetření, psychologové předpokládají, že tento osmadvacetiletý muž není psychicky v pořádku. Jak tedy mohl získat zbrojní průkaz?

Obecně žadatel o jeho vydání nemusí nutně absolvovat psychotesty. Právu to potvrdil ředitel odboru správních činností policejního prezidia Antonín Kreml. I kdyby tedy Viktor Kalivoda trpěl psychickou poruchou, což ukáže až další vyšetřování, nemuselo se na to při standardní proceduře vedoucí k získání legální zbraně přijít.

Ministerstvo vnitra v minulosti usilovalo o zpřísnění podmínek při získávání zbrojních průkazů v souvislosti s právní úpravou držení a nošení zbraně.

“Požadovali jsme povinné psychotesty, ale Poslanecká sněmovna je ze zákona vypustila,” řekla Právu mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Ministr vnitra František Bublan si nyní podle ní nechá zpracovat analýzu, která by měla nastínit, jak zpřísnit vydávání zbrojních průkazů. “Pak se pan ministr rozhodne, zda bude prosazovat legislativní změny,” uvedla Kovářová.

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové ale právě Kalivoda patří mezi jedince, kteří mají dvojí tvář. “Ta odvrácená nemusí být navenek vůbec znát,” uvedla Čírtková. “Žádný test nemůže odhalit všechno,” poznamenala policejní psycholožka.

Stačí být zdravý

Žadatel o zbrojní průkaz musí splnit osm podmínek. Jednou z nich je, že musí být takzvaně zdravotně způsobilý. Stačí k tomu potvrzení ošetřujícího obvodního lékaře. Jen na jeho libovůli je, zda svého klienta pošle na vyšetření k psychiatrovi či nikoliv. “Žádná zákonná úprava to nestanovuje,” řekl Právu Kreml.

Zájemce o zbrojní průkaz musí bydlet v České republice, což platí i pro cizince. Měl by být starší jednadvaceti let. Musí být právně způsobilý (tedy vědět, kdy zbraň může podle zákona použít), odborně způsobilý (zkouška formou testu -praktické střelby a dovednost při manipulaci se zbraní), musí rovněž znát zdravotnické minimum (umět poskytnout první pomoc).

Jednou z podmínek je také bezúhonnost. Policie si ji ověřuje z rejstříku trestů a perlustruje celou minulost žadatele. Pokud spáchal nedbalostní trestný čin, má smůlu na tři roky. U úmyslných trestných činů pak pět let. Záleží však na jejich závažnosti. Na úvaze policie je pak žadatelův vztah k alkoholu či drogám. “Těžko někomu prokázat, že konzumace několika piv z něj dělá notorika,” poznamenal policista.

Žádost nelze zamítnout

Na nákup krátkých pistolí nebo revolverů vydává policie speciální povolení. Stačí, když vlastník zbrojního průkazu v žádosti uvede, že zbraň chce k ochraně zdraví, života a majetku, a policie mu povolení vystaví. “Nemáme žádné mechanismy, abychom žádost zamítli,” řekl Kreml.

S nákupním povolením lze pak nakoupit ve specializované prodejně. Zbraň musí majitel zaregistrovat do pěti dnů. Informace se okamžitě ukládají do databáze. “V okamžiku spáchání trestného činu konkrétní zbraní běží obvyklé vytipování majitelů. Sbírku markantů všech zbraní nemáme. Uvažovali jsme o tom, ale bylo by to finančně náročné,” vysvětlil Kreml. Ztotožnit nábojnici, projektil a konkrétní pistoli lze až balistickou expertizou.

Foto popis| Rakouská pistole Glock 34, jakou vraždil Viktor Kalivoda.

Foto autor| Foto archív PRÁVA

Znal jsem vraha i oběť, říká učitel

Osmadvacetiletého vysokoškoláka Viktora Kalivodu, který se přiznal k trojnásobné vraždě, ale i jednu z jeho obětí znal učitel gymnázia ve Slaném na Kladensku Vladimír Kulich. Jak řekl včera Právu, nikdy by ho nenapadlo, že nenápadný hoch Viktor, chytrý na fyziku a matematiku, ale jinak zapadající do průměru, bude tím šíleným zabijákem z lesů na Kladensku a Brněnsku.

“Učil jsem jej na fyziku, tyto přírodovědné obory mu šly, to si pamatuji, ale jinak byl velmi tichý a nenápadný, nijak se neprojevoval. Rozhodně nebyl nijak agresivní,” vzpomínal dnešní zástupce ředitele gymnázia na mladíka, který v roce 1996 maturoval.

Vzpomněl si, že Kalivoda se do Slaného přistěhoval s matkou a sestrou a nastoupil do prvního ročníku v průběhu roku. To je ale asi jediné, co se zdejším učitelům vybavuje ve spojení s jeho jménem. Pak zapadl do průměru, ani ničím příliš nevynikal, ani nebyl žádný rošťák, který by na sebe upozornil.

“Znal jsem i oběť jeho střelby,” přiznal fyzikář Kulich a do té chvíle pevný hlas se mu začal třást. “Znali jsme se dvacet let, byl to bezva kluk,” řekl o tomto kladenském podnikateli. “Férový a poctivý, kamarádili jsme se přes stolní tenis. Taky jsme se domluvili s hráči, že sobotní přebory zahájíme minutou ticha,” dodal zarmoucený učitel.

I sousedé na starém slánském sídlišti, kde Kalivoda bydlel se svou sestrou, při otázce, jaký byl, spíš jen krčili rameny.

“Je to pro mě nepochopitelné. Znal jsem se spíš s jeho tátou, blíž k Viktorovi měly naše děti, ale nikdy se s ním nestýkaly. Byl spíš samotář,” říkal soused z domu ve Slaném. Viktor a jeho sestra ovšem už od dětských let vyrůstali prakticky sami.

“Táta pracuje v zahraničí, máma sem jezdí dvakrát, třikrát týdně. Ale už od puberty, kdy by měl být nad dětmi dohled, tak tady bydlely samy. Ale nikdy s nimi nebyly problémy, žádné mejdany, nic takového. Občas nevytřely chodbu, když na nich byla řada, ale to je maličkost,” dodával soused.