Poznámka: Zpráva ze služební cesty na konferenci o hypnose.

Zpráva

o 3. konferenci o hypnose, kterou pořádala sekce pro hypnosu České psychiatrické společnosti a Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii v Psychiatrické léčebně Kroměříž

Konference se konala ve dnech 28. - 30. 5. 1998 v Kroměříži a mezi přednášejícími bylo mnoho zvučných jmen z psychologické oblasti, jako např. prof. S. Kratochvíl, M. Svoboda, J. Kašparů, M. Černý atd.

Prof. S. Kratochvíl, nestor klinické psychologie v České i Slovenské republice, zahájil konferenci přednáškou o moderních směrech v oblasti výzkumu hypnosy. Výzkum hypnosy jakoby znovu ožíval problémy a otázkami, které pobuřovali veřejnost na přelomu století: Jedná se o otázky

1) ovlivňování vůle a chování

2) osvěžování vzpomínek

3) false memory syndrom (FMS)

4) otázka hypnability

Ad 1

Otázka ovlivňování chování a vůle je zakázka forenzní psychologie. Byla dělána řada experimentů s různým zaměřením. Ukázalo se například, že spolehlivost hypnotizovaných lidí je horší než nehypnotizovaných: 60 hypnotizovaných a 60 nehypnotizovaných lidí bylo požádáno, aby v pravidelných týdenní intervalech posílalo kartičky na danou adresu. Lidé nehypnotizovaní se ukázali jako spolehlivější.

Znovu ožila diskuse ohledně trestného činu spáchaného pod vlivem hypnosy. Moderní výzkumy se stále kloní k názoru, že hypnosa sama o sobě neničí vůli a charakter člověka, ale že se může nevhodně kombinovat s jinou diagnosou, například se závislou poruchou osobnosti. Příkladem může být tzv. Kodaňský případ, kdy spoluvězeň hypnotizoval svého kolegu a v hypnose jej přesvědčoval, že je povolán zachránit Dánsko. Hypnotizovaný po opuštění vězení vyloupil a při tom zabil dva pracovníky banky. I v tomto případě se jednalo o kombinaci hypnosy a závislé poruchy osobnosti, která by pro toho, na kom je závislá, udělala stejný čin i v bdělém stavu.

Totéž platí i pro tzv. znásilnění v hypnose, kde hypnosa je opět v kombinaci s jinou diagnosou, nebo může působit jako alibizující prvek v psychice člověka, který si říká: “Jsem v hypnose, mohu dělat cokoliv.” Tedy jednalo by se v tomto případě o kombinaci hypnosy a tzv. extrinsicky založenou morálkou.

Ad 2

Osvěžování vzpomínek v hypnose je opět pomocná psychologická metoda, která má pomoci svědkům vybavit si a zlepšit paměťový výkon. Zkoumány jsou tři oblasti: Množství produkce, míra přesnosti a míra jistoty. Závěry: Nepotvrzený nárůst vzpomínek v hypnose - existují jiné metody, které v bdělém stavu dávají stejné množství vzpomínek. V hypnose jsou někdy vzpomínky méně přesné, i když jich může být více, ale zvyšují subjektivní jistotu o jejich pravdivosti. Stále platí, že je hypnosa nespolehlivá jako důkazný nástroj.

Ad 3

Hypnosou je však možno navodit paramnésie. Například experimentálním osobám bylo v hypnose vsugerováno, že v noci slyšeli zvuky. Po procitnutí z hypnosy opravdu dotyční uváděli vzpomínku, že minulou noc slyšely zvuky. Tento jev by mohl být zneužit, protože tito lidé subjektivně mluví pravdu, tedy ani polygraf nemůže dokázat nepravdivost jejich tvrzení.

Ad 4

Otázka, zda hypnabilita je osobnostní konstanta, či je to do jisté míry dovednost, které se může člověk naučit, je téma, která je staré jako sám výzkum hypnosy. Stále trvá, že každý člověk může dosáhnout pouze určité hloubky, tzv. hypnotické plató, které již nejde prohloubit. Můžeme naučit lidi hypnosu dobře simulovat, ale přesto je možno formulovat experimenty, které nám odliší skutečně hypnotizované lidi od lidí, kteří hypnosu jen simulují.

V přednáškách dalších přednášejících se probírala jako už tradičně témata klinické hypnosy, tj. kasuistiky různých psychosomatických syndromů, konverzní hysterií počínaje a atopickým ekzémem konče. Terapeuti si vyměňovali své zkušenosti, například, že při anorexii není dobré hypnosu používat, ale naopak u bulimie se hypnosa osvědčuje

Jedním z živých problémů byla hypnosa v rukou okultistů, v oblasti alternativní medicíny. Například J. Kašparů referoval o jedné bývalé kadeřnici, která se pasovala na lidovou léčitelku, ta měla fotografii galaxie přes celou stěnu svého bývalého kadeřnictví. Svou seanci začínala slovy: “Na této fotografii si vyberte a pozorujte svou hvězdu.” Dále pokračovala sérií sugescí (Hvězdy vám začnou poskakovat, oči se vám zavřou a usnete...), která vyústila v posthypnotickou sugesci, která měla mít terapeutický účinek. Bohužel tato “léčitelka” nejenže zřejmě nevěděla, že používá hypnosy, ale dokonce systematicky poškozovala své klienty obvyklými chybami, kterých se dopouštějí amatérští hypnotizéři (neodvolání sugescí, nezpracování zážitků z hypnózy ap.).

Jinými slovy podobně jako dianetici (scientologové), i když jsou slovně proti hypnose v praxi ji využívají. Hypnotizují tedy neuvědoměle a používají tak tzv. konfůzní či disperzní hypnotizace, kterou využívají například i Eriksonovsky orientovaní hypnoterapeuti.

Jiným zneužitím hypnosy pro okultní záležitosti je využívání regresní hypnosy pro cestování do “předchozích životů”. Z. Kaiser dále referoval o glosolálii (mluvení jazyky), sv. smíchu, což je nemotivovaný, řvavý, dusivý smích, padání pod rukama, tzv. Jeruzalémském šílenství a tzv. Toronto blessing (rituální tanec, grimasy, kňučení ap.) U všech těchto jevů je nutno počítat s více nebo méně neuvědomělým využíváním hypnotických a sugestivních metod, které mohou za určitých okolností být zneužity pro páchá¨ní trestné činnosti a to jak přímo, tak nepřímo.

Mgr. Jeroným Klimeš, oddělení psychologie