Je holotropní dýchání skokem mimo zdravý rozum?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2004

Holotropní dýchání je relativně nová metoda navození změněných stavů vědomí a jako každá nová metoda se vynořuje z oblastí, které leží mimo oblast vědy. To má své přitažlivé kouzlo, ale i vážná nebezpečí. Rozlehlé oblasti nepoznaného, které leží za hranicemi vědy, čas od času vydají některá ze svých tajemství, pak se zase zavřou a z těchto oblastí se nadále ozývají jen nesrozumitelné skřeky. Na druhé straně ne každý, kdo se do těchto oblastí odvážně vrhá, má všech pět P pohromadě. Ne každý je dobrý básník, ne každý je moudrý průvodce, ne každý je schopen realisticky ocenit své schopnosti. Zkrátka mnoho zla bylo napácháno lidmi, kteří měli mimořádně velkou subjektivní jistotu a předsevzetí, ale na jejich omyly doplatili nejen oni, tak i ti, kteří jim důvěřovali. Na obranu proti těmto - byť i důstojným a respektovaným - pomatencům buduje lidstvo vědu, která neustále ukusuje z těchto nepoznaných oblastí, ale buduje do těchto oblastí ne obskurní cestičky, ale pohodné cesty, kde putujícímu hrozí jen minimální nebezpečí. Cesta vědy není jediná cesta poznání. Je to však cesta bezpečná, opakovatelná a universální, kterou oceníme, když jsou v sázce lidské životy, velké investice či jiná závažná rizika ohrožující lidské hodnoty.

Když opustíme poetickou notu, můžeme si vzít příklad z hypnosy. I ta přibližně před sto lety byla jen jarmareční zábavou s nádechem magie, dobovou mysteriosně symbolickou rétorikou. Hypnosu si vzala do péče věda, uplynulo sto let a dnes již přesně víme, na jaké poruchy je hypnosa vhodná, kde naopak nezabírá, jaké jsou její vedlejší účinky a úskalí, pokud není prováděna lege artis. Sice ztratila na své mysteriózní přitažlivosti, ale získala na své účinnosti. Na každou terapeutickou otázku nalezneme minimálně jednu monografii, která se jí zevrubně zabývá. Víme úplně přesně, jak ta metoda bude účinná při odvykání kouření, při pokusech zvětšit prsa, při manželských problémech atd. To je ona jistota vědy a zřejmě na stejný jev poukazuje Dr. Kudrle, když říká, že "holotropní dýchání není primárně terapeutickou metodou. Je spíše určitou procedurou, která má blíže k spirituálním tradicím než k léčebným praktikám." Ani hypnosa nebyla původně léčebnou metodou, ale díky vědě se jí stala. Holotropní dýchání tedy čeká na řadu pečlivých badatelů, kteří budou schopni zodpovědět na praktické otázky.

Nicméně jeden z důvodů, proč jsou vůči této metodě z vědeckých kruhů tak chladné odezvy, vyplývá z toho, že v souvislosti s ní mnohem častěji nalezneme odkazy na různé šamanistické praktiky, esoterické vhledy, mystická prozření, karmické systémy a ne odkazy na kontrolované experimenty a pokusy o přesné uchopení jevu. Takové polovědecké argumenty však škodí oběma pohledům. Škodí vědě, protože nepodložená tvrzení se podepírají pseudovědeckým blábolením. Škodí i propagátorům těchto pohledů na svět, protože jen samotný fakt, že se uchylují k pseudovědecké demagogii svědčí o jejich neserióznosti a směšnosti. Řekněme však tuto myšlenku jinak.

Každý z nás má nějaká přesvědčení, které leží za hranicemi exaktních věd. To není na závadu. I vědec může napsat dobrou báseň či vymyslet geniální vtip. Ale je dobré, když si je sám dobře vědom hranice mezi básní a odborným článkem, a stejně tak, když je jeho čtenáři vždy jasné, že chtěl říci vtip a ne podpořit svoje vědecké tvrzení. Zkrátka vědecké tvrzení nevznikne tím, že se bude rýmovat. Stejně tak nikdo nedokáže karmu, život před či po životě jen tím, že se mu to bude "rýmovat" s holotropním dýcháním, regresní hypnosou ap. To, že se nějaké zážitky podobají průchodu tunelem není důkaz ani toho, že jsme objevili metodu odkrývající porodní zkušenost, ani posmrtný život, ani člověka, který byl v minulém životě horníkem.

Fakt, že se nějaké jevy "rýmují" není důkazem čehokoliv. Je to jen takový hezký zážitek, jako když se podíváme na hodinky a náhodou tam vidíme 22:22:22 a dneska zrovinka je 22. Je to hezký pocit, hned je ten den něčím zvláštním, můžeme hledat nějakou poetickou spojitost této koincidence s blížícím se jarem, ale vyvozovat z toho jakýkoli vědecký závěr je jen odvážným skokem mimo zdravý rozum.

Bohužel se ještě najdou promovaní psychologové, kteří si upřímně myslí, že člověk má pouze pět smyslů, že paměť je jakousi nahrávkou minulých zážitků, že nezapomeneme nic z toho, co jsme jednou zažili, nebo že náš mozek využíváme pouze z deseti procent. Ale psychologie se opravdu nezastavila u Aristotela a pověr z raných stádií neurověd. Zkrátka zážitky při holotropním dýchání nemohou být pouhým přehráním starého záznamu z porodu. Jsou to svou povahou velmi nové zážitky, které nově vznikly právě při holotropním dýchání a jen z nějaké části využívají minulých zážitků. Při metodách, které jdou do extrémních stavů člověka tomu nemůže být jinak. Neslyšel jsem o žádném pokusu oddělit nový materiál od starého, a je otázkou, zda je to vůbec možné.

Tato kritika tedy nesměřuje proti holotropnímu dýchání jako metodě či jejích eventuálních vedlejších účinků, ale spíše rozpolcenost jejích propagátorů. Nechci ale brojit proti těm, kteří se chtějí pouštět do neobvyklých oblastí, které leží mimo hranice vědy. Je dobré, aby existovali, ale je též dobré, když si nehrají na vědce a upozorní okolí, že činí úkrok stranou.

Holotropní dýchání je abreaktivní metodou. U řady poruch jsou abreaktivní metody buď zcela neúčinné či vysloveně škodlivé. Jsou to zpravidla ty poruchy, které nevznikly krátkodobým traumatem, které je popíráno či jinak vytěsňováno z mysli. Dr. Kudrle poukazuje na různé výzkumy ohledně sebepojetí. To jsou první vlašťovky, které předznamenávají jaro. Ale též ukazují, že otazníky hrají přesilovku nad tečkami. Sebepojetí je dobrá věc, ale bude tato metoda vhodná pro mou hraniční pacientku? Pomůže s poruchami osobnosti? Jak pomáhá u impulzivních lidí. Odstraní kompulsivní sklony? Je vhodná při psychické neplodnosti? To už nám nikdo nepoví. Obvykle tyto mezery zaplácne psychologický leitmotiv: "Tonoucí se stébla chytá a když to nepomůže, tak to jistě neuškodí." Ale toto je výraz naší bezmoci a důkazem, že naše věda je stále ještě v plenkách.