Našli jste u svého dítěte jointa?

PhDr. Dana Hajná

Našli jste u svého dítěte igelitový sáček se sušenou rostlinou, dlouhé cigaretové papírky či všechno dohromady zabalené ve formě jointa? Co může rodič v takové situaci udělat, aby jeho reakce nebyla přehnaná nebo naopak, aby situaci nepodcenil:

Informace

Rodič by měl mít základní informace o tom, co vlastně marihuana je a jaké má účinky. Pokud třeba rodič reaguje se zděšením, že toto si jeho dítě píchá do žil, tak se jen zesměšní a komunikace na toto téma dál už nepovede.

Konopí je rostlina rozšířená převážně v Indii, ale roste i v mírném pásmu, často je pěstována i u nás. Jedná se o jednoletou rostlinu, maximální vzrůst je kolem dvou metrů. Konopí obsahuje řadu účinných látek, jako psychogenní látka se užívá delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem euforizujících účinků. Marihuana je zařazována do skupiny drog označovaných jako drogy lehké nebo, jak se dříve uvádělo, do skupiny látek s tzv. “akceptovatelným rizikem". Droga se nejčastěji užívá kouřením, méně často požitím. Při kouření efekt nastupuje poměrně rychle (řádově v minutách) a také poměrně rychle odeznívá (cca do 3 hodin). Při požití je vstřebání velmi pomalé a efekt nastupuje po delší době. Účinek intoxikace může být velmi rozdílný, od žádného efektu přes nepříjemné tělesné prožitky až po výrazný pozitivní efekt s dosažením očekávané euforie.

Při dlouhodobém a intenzivním kouření této drogy jsou popisovány poruchy paměti a koncentrace pozornosti, u dívek se objevují také poruchy menstruačního cyklu.

Marihuana bývá často označována jako iniciační droga s tím, že její užívání obvykle vede k přechodu na tvrdší drogy. Je sice pravda, že většina uživatelů tvrdých drog má zkušenosti také s marihuanou, ale existuje také řada kuřáků marihuany, kteří tvrdé drogy odmítají a žádné zkušenosti s nimi nemají. Bylo by tedy přehnané ihned reagovat na “nalezený joint" tak, že “naše dítě bere drogy a musí se ihned léčit, aby nedošlo k něčemu horšímu".

Dnes je kouření marihuany velice módní a společenská záležitost (hovorově se můžete setkat také s názvy “ganja", “tráva", “marjánka", “kif" atd.). Z psychologického hlediska je závažnější, pokud se jedná o samotářského kuřáka marihuany - člověka, který kouří často o samotě.

Dospívání

S experimenty s marihuanou se dnes můžeme setkat již na základní škole, obvykle ve věku 14 let, výrazněji však na školách středních. Naopak u mladých dospělých tato problematika není tak výrazná. Experimentování patří tedy jednoznačně do období dospívání, kdy mladý člověk objevuje ještě více samostatně svět a snaží se porozumět vlastním pocitům, vztahům s druhými lidmi. K dospívajícím patří odlišné oblékání, účesy, hudba a kultura vůbec. Dospívající je dnes již neodmyslitelně spojován s náladovostí a s problémy s autoritami. Mladý člověk potřebuje hodně podpory a pochopení, zároveň však se také nelze vyhnout konfliktům při vymezování hranic, kde již přesahuje normy rodičů. Je přirozené, že na prvním místě jsou vztahy s vrstevníky, vytváří se první partnerské vztahy, které nejsou pouze platonickými láskami. Vrstevnické normy jsou jiné a je třeba věnovat pozornost tomu, aby dítě nevyměnilo rodinu za partu kamarádů. Rodiče zůstávají rodiči, nemohou nahradit kamarády a naopak. Je to bezesporu období náročné pro celou rodinu, je třeba hledat nové způsoby komunikace, způsoby trávení volného času. Rodiče mohou očekávat, že dcera či syn již chtějí být vnímáni jako rovnocenní partneři-dospělí, často se však chovají dětsky a nezodpovědně.

Co nedělat:

Moralizovat - Rodič vede dlouhé monology, ve kterých popisuje řadu špatných skutků a možných ještě horších důsledků. Obzvlášť pokud hovoří o něčem, s čímž vlastně nemá zkušenost, a jedná se spíše o zoufalou snahu něco udělat nebo alespoň říci, dosáhne maximálně toho, že ho dítě přestane poslouchat, pokud neodejde z místnosti úplně.

Katatrofické plány - Když rodiče zjistí, že jejich dítě zkusilo marihuanu, reagují zděšením a výroky typu “takhle skončíš jako v tom seriálu mrtvý předávkováním". Dospívající znají realitu kolem drog obvykle lépe než rodiče, mohou znát takového člověka nejen ze seriálu. Otázkou je, zda o takové zkušenosti mohou se svými rodiči hovořit. Záleží na tom, zda je vztah rodiče a dítěte založený na důvěře, dítě nemusí mít ihned strach z trestu či psychického vydírání.

Hledat viníka - Nikam nevedou dlouhé hovory o tom, kdo za to všechno může. Zda je to příliš hodná matka, či naopak příliš málo přítomný otec. Obviňovaný se pak obvykle hájí a vinu hledá zase v někom jiném, což celé skončí tak, že “na nikom nezůstane niť suchá". Napjatá rodinná atmosféra zajisté nijak nepřispěje k tomu, aby si dospívající přál trávit více času s rodiči či nerizikovými kamarády.

Výčitky - Ani vůči dítěti nelze v takovou chvíli zareagovat obviňováním, vyčítáním i starých chyb. Nelze ničeho dosáhnout psychickým vydíráním, že bude-li v tomto pokračovat, tak táta asi dostane infarkt a máma bude plakat... Naopak pocity viny by dítě mohly dohnat jenom k dalšímu užívání nějakých drog.

Co lze udělat:

Nereagujte ihned, dejte si čas na zvážení všech okolností

Sami si vzpomeňte, jak to bylo s vámi, v období dospívání a co jste tehdy nejvíce potřebovali. Jaké byli vaše experimenty s cigaretami, alkoholem? Jak vážné to bylo a o co nejvíce šlo? Přemýšlejte o tom, kdy jste naposledy se svým dítětem společně hovořili o jeho osobním životě, zda víte, jaké má kamarády, jak tráví volný čas...

Promluvte si o tom

S partnerem - informujte svého partnera, dohodněte se na společném postupu. Není vhodné, aby jeden z rodičů zaujímal postoj, že v takovém případě se syna zřekne a druhý naopak zaujímal stanovisko, že se to hlavně nesmí dozvědět tatínek. Oba rodiče se podílejí na výchově a v takovém případě je zvlášť důležité, aby nebyli v zásadním rozporu.

S dítětem - nejdříve je vhodné se ptát, zjišťovat důvody, které dítě vedly k tomu, že drogu chtělo vyzkoušet. Můžete se dozvědět, že to byla zvědavost, tlak vrstevníků. Při první intoxikaci obvykle účinky nejsou příliš silné, dítě po takové zkušenosti může drogu v klidu opustit. Teprve po té, co si dostatečně vyslechnete, co si vlastně myslí vaše dítě, tak řekněte názor svůj.

Pokud rozhovory k ničemu nevedou, změňte něco. Potřebné změny mohou být například zákaz užívání drog doma, změna časového rozvrhu a volného času. Změny je třeba jasně dohodnout, důsledně provádět a kontrolovat.

Vyhledejte odborníka

V případě, že si nejste jisti, co jste vlastně našli, anebo si nějak přece jen potřebujete o tom ještě pohovořit s nějakým odborníkem, kontaktujte nějaké odborné pracoviště.

Kontakty:

PREV-CENTRUM, Meziškolská 1120/2, Praha 6, te1.:233355459

RIAPS, Chelčického 39, Praha 3, te1.222586768