Trychtýř na lásku
ANEB
Přefiltrujte ho ještě jednou, prosím!

Potkala jste Pana Božského? Víme, jak se pozná, jestli spolu s novým partnerem zestárnete anebo jestli je váš vztah grandiózní omyl. ZASE.

Anna Hubínková

Osmadvacetiletá Andrea se mužům vždycky líbila. “Potíž ale byla v tom, že vždycky těm samým. Tedy frajírkům, jejichž ego by na mapě světa zabralo ten největší světadíl a kteří si s ní vždycky chtěli jen užít. “Když jsem už asi podesáté absolvovala sblížení s panem Egoistou, který mi za pár dní zlomil srdce stejně jako Petr, Pavel i Martin, propadla jsem skepsi. Jsi jako kůl v plotě,” říkala jsem si s pláčem. Čím to, že si Andrea mezi desítkami mužů vždy neomylně vybrala toho, který ji za pár dní opustil? Že by osudová přitažlivost? Spíš tzv. filtrování partnerů. Psycholog Jeroným Klimeš dodává: “Za filtr označujeme chování, které k nám propouští pouze partnery určitého druhu. Účelem filtrů je vybírat ty nejlepší z dostupných, ale někdy filtry fungují právě naopak, vybírají nám nepoužitelné psychopaty. To byl i případ Emy.

Opakování matka blbosti

Ema vyrostla v příšerné rodině. Díky ošklivému dětství a nefungujícímu vztahu obou rodičů má skepsi vůči navazování jakýchkoliv vztahů. “Proč bych se měla vázat, když vím, jak to dopadlo u nás doma?,” opakovala si stále dokola. Jeroným Klimeš pokračuje:“ Díky zklamání z dětství se Ema všemi silami zasadila o to, aby se žádný muž nedostal do její blízkosti a ona nezažila podobné drama, jako tomu bylo u jejích rodičů. Chtěla předejít situacím, které tak dobře znala.” Tím, že vyvíjela takové množství odpudivé síly se ovšem stal pravý opak. “Trychtýřem filtru k ní propadnul dokonalý psychopat Milan. Tím, že systematicky odmítala všechny normální muže, prokopal se k ní pouze ten, který cynicky ignoroval všechna jeji "NE!!!!!" Ona byla přes všechno své odmítání už několik let přímo hladová po lásce, tudíž vytrvalce pasovala na svého oficiálního přítele. Roky trpěla samotou, nyní byla šťastná, že má po boku muže, který ji miluje, ba přímo zbožňuje.”

Jejího Romea ale láska velice rychle přešla poté, co ji dobyl. Emou, do které byl zamilovaný, najednou začal opovrhovat. “Došlo k tzv. propadové křivce,” vysvětluje psycholog. “Z objektu, který člověk miloval, se během chvíle stal odporný objekt. Milan na Emu začal kašlat a chtěl ji od sebe zapudit. Za čas Ema zjistila, že je těhotná. Šla mu to oznámit. Vyhodil ji z bytu. Ema pak potratila za dveřmi.

Po otřesné anabázi s Milanem se u Emy opět dostavila fáze odporu vůči vztahům a nedůvěra v shnilé mužské plémě. Ema je opět na začátku dalšího cyklu. Opět začala odmítat normální nápadníky, kteří nebyli tak extrémní, aby se k ní prokopali přes všechno její odmítání. Tak ale opět čeká na dalšího psychopata. Zde je filtrem její extrémní strach z dalšího ublížení. Ten strach místo, aby jí pomohl, jí vede do dalšího průšvihu. Chudák holka...”

Emě a jí podobným by doporučoval neodmítat každého, kdo má o vás má 'normální' zájem. Normální chlap není ten, který o vás usiluje za každou cenu, ale ten který to zkusí a když nechcete, tak respektuje vaše ne. Možná právě tohle bylo důvodem, proč Emin filtr ‚normální’ nápadníky odmítal. Ve skrytu duše chtěla někoho komplikovanějšího. Někoho, kdo by ji záhy zlomil srdce. To se mu bohužel podařilo...”

Volání po lásce

Filtry velice často kopírují osobnosti, které pro vás byly, ať už v dobrém či zlém klíčové.

Mezi nejčastější filtry proto bude logicky patřit vzor rodiče, sourozenci, ale i strýc, děda, soused anebo například nejvíce problematický partner z minula.

“Jestliže otec ženy byl hochštapler a podvodník - bohužel otce si nemůžeme vybírat - tak tato žena bude na tyto typy mnohem silněji reagovat, než na normální muže. Na začátku může pociťovat jakési jiskření či lásku na první pohled. Jenže co z toho, když předem ví, že to nebude fungovat?” dodává Klimeš.

“Filtrů je řada druhů. Například kluk na začátku vztahu hraje haura a siláka, tím k sobě přitáhne holky, které tato frajeřina přitahuje. Jenže on krátce po navázání vztahu tuto slupku tvrďáka odhodí a začne se chovat jako oddaný psík. O to však nestojí holky, které chtějí tvrdáka, takže ho opouštějí s opovržením krátce po navázání vztahu. U tohoto filtru je problém, že kluk se chová jinak při dvoření a jinak v samotném vztahu.

Filtry většinou fungují zcela neuvědoměle. Například žena získá partnera tím, že je nejprve jeho milenkou, teprve když se muž rozvede, tak se stává jeho manželkou. Jenže takto, aniž to tuší, si odfiltrovala muže, který řeší partnerské problémy nevěrou. Za čas, až v jejich vztahu se objeví problémy, tak její muž udělá to, co je mu vlastní - najde si milenku, aby přežil krizi. Najednou je ona manželka a přichází o muže díky milence. Přepadne ji pocit, že v životě se všechno vrací. Ale to není žádný karmický princip, ale obyčejný filtr, kterým si ona vybrala určitý typ muže, který se chová stále stejně."

“Mám známou Alenu, která je docela úspěšná podnikatelka. Má filtr, který ji propustí pouze muže, kteří berou nad sto tisíc korun čistého,” dává další příklad psycholog. “Filtr je hodně vyhraněný a z Alenina okolí mu odpovídá jeden dva muži, ale ti jsou zase nepoužitelní z jiných důvodů. Kdyby jej trochu poupravila své nároky, měla by mnohem větší šanci potkat zajímavého muže, kterého by mohla milovat. Ale bohužel právě toto vstupní kritérium je pro ni stěžejní.”

Pokud jsou nároky neúměrné a partner zůstává i nadále v nedohlednu, lidé využívají momentální příležitosti či dynamiky, jak říkají psychologové. “To znamená, že to například roztočí na firemním večírku a skončí v posteli s někým, koho by si za střízliva k tělu nepustily. To jsou takové obvyklé způsoby, jak obelstít vlastní hlavu.”

Řekni proč?

Důvod, proč máme tendenci využívat jeden a ten samý filtr pořád dokola je velmi prostý. “Pokud si například vybíráte partnery podle povahy svého otce, je to z několika důvodů. Jste na ni zvyklá, víte, jak funguje vzájemná komunikace i jaké vyvolává reakce, a jistě máte i pocit, že chování vaše tatínka je jakousi normou - tím, co je obecně platné,” říká Jeroným Klimeš. Existuje ovšem také teorie od amerického psychologa Zajonce, která říká, že pokud jste dlouhodobě s člověkem, který je neutrální či i mírně negativní, časem ho začnete mít rádi. Když budete pít dlouho žlutou limonádu, která vám nijak zvlášť nechutná, jednou budete ještě rádi vzpomínat, jak jste pili skvělou limču na chmelové brigádě. Na tomto zákoně byl založen úspěch vztahů, kdy partnery dětem vybírali rodiče. Dnes ovšem nepoužitelný model.”

Případ tři

Každý z nás používá úplně jiné filtry. “Mám například v péči klienta Alberta, který si celý život vybírá partnerky podle toho, jestli ho osloví jako první. Nějak ho nenapadlo vzít aktivitu do svých rukou a zkusit tu a tam nějakou ženu dobýt,” říká Klimeš. U Alberta tak doposud vždycky zvítězila ta partnerka, která byla nejasertivnější - sama si ho vybrala, sama mu pak dirigovala celý život. Jemu za čas došlo, že je zcela uzurpován, nemá žádný prostor pro osobní realizaci a musí ze vztahu rychle ven.” Jako řešení Albertovi psycholog nabídnul, aby si změnil filtr na výběr partnera. “Bylo zcela bezpředmětné, aby Albert k sobě připustil pouze partnerky, které ho ve vztahu dusily. Bylo zapotřebí, aby změnil své zažité mechanismy a začal partnerky oslovovat sám. Pokud by nepřeskočila jiskra napoprvé, není třeba, aby Albert a jemu podobní a podobné věšeli hlavu - nic se neděje. Hlavní je přestat si ubližovat a konečně pochopit, že kamna, o která jsme se již dvakrát spálili, budou pálit i napotřetí.”

Konec kolotoče

“Když chybu ve výběru partnera uděláte poprvé, je ve hře přiliš nahodilých faktorů,” vysvětluje Jeroným Klimeš. "Po jedné zkušenosti nejste schopná říct, co bylo tou osudovou chybou. Ale po několikanásobném zklamání už je mnohem jednodušší problém pojmenovat a analyzovat, co mají jednotliví partneři společného. Vždycky tam bude nějaká dominatní vlastnost - malá flexibilita, manipulativní sklony - něco, co vám jasně řekne, že Karel, Pepa i Franta byli úplně stejní - například laxní, nepraktický umělec.” Pokud jste až doposud měla na partnery smůlu, je třeba, abyste se opravdu dobře zamyslela a třeba i s pomocí psychologa zanalyzovala, proč tomu tak je.

"Vypište si jména důležitých lidí z dětství: Táta, máma, mladší bratr, soused ap. Nyní si projděte vztahy a nápadníky a zařaďte si je do jednotlivých vzorů. Vzor táta, Vzor brácha, Vzor sestra. Najednou zjistíte, že například partneři vzor táta jsou sice extrémně přitažliví, ale co naplat, vždy jsou též autoritativní a vyčítaví. Když se však rozhlédnete mezi nápadníky zjistíte, že kromě vzoru táta o vás též usilují kluci, kteří vás sice tolik neberou, ale jsou to zpravidla kluci, kteří měli starší sestru. Holt láska na první pohled to není, ale s bratrem jste měla vždy hezký vztah. To neznamená, že s ním musíte hned do postele. Ale pozorujte ho nějakou dobu. Přejte se sama sebe: Proč se mi tento člověk nelíbí? Není to jen tím, že o mě jen okatě usiluje? Co jiného mi na něm vadí? Možná pak časem zjistíte, že váš prvotní filtr jaksi přehlédnul mnoho skvělých vlastností.”