Dilema správné matky

Andrea se ve svých čtyřiceti dostala do svízelné životní situace. „S manželem jsme si přestali rozumět a z jeho nevěry nakonec vyústila společná dohoda o rozvodu. Teď ale váhám, co s našimi dětmi. Dceři je dvanáct let, oba nás má ráda, a tak bych jí chtěla dopřát střídavou výchovu. Jen se bojím, co s ní udělá manželova nová přítelkyně. Synovi je ale jenom pět a přijde mi pro střídavou péči moc malý. Co s tím?“

PhDr. Jeroným Klimeš, PhD., psycholog se specializací pro rodinu a partnerské vztahy - NE

"V úvodním popisu je napsáno, že "pár se dohodl na rozvodu". Jenže případy, kdy se partneři skutečně dohodnou na rozvodu, jsou vzácné. Jsou-li partneři schopni dohody a jsou-li schopni se dohadovat i na další výchově dítěte, pak proč ne - pak může existovat i střídavá výchova. Rodiče ale musejí počítat s tím, že při střídavé výchově se budou muset průběžně dohadovat na nejrůznějších výchovných otázkách. Většina expartnerů se ale nechce po rozchodu ani vidět, natož aby se "dohadovali" o čemkoli a museli být každý týden v kontaktu. V takových případech ale střídavá výchova přestává být výchovou. Stává se pouhým střídáním, které časem zmrzačí charakter a citovou stabilitu dítěte. Lidé s oblibou říkají, že svatba je jen papír. Naopak rozvod je jen papír. Po rozvodu na sebe budou myslet více než ve vztahu a při střídavé výchově budou muset spolu projednávat otázky dětí mnohem pečlivěji než kdysi ve vztahu. To hezké, co je ve vztahu spojovalo zmizí, ale nutnost společné práce jim po rozvodu zůstane. Například předávání zejména menších dětí, např. pětiletých, by mělo být předávání tzv. s překryvem - třeba během půlhodinové procházky, kde si rodiče před dítětem spolu povídají na neutrální témata. Kromě předání si musí domluvit jindy schůzku, kdy třeba s mediátorem proberou konfliktní otázky - ale to již bez dětí. Výchova dětí po rozvodu totiž vyžaduje od nich mnohem víc kázně než výchova ve funkčním vztahu. Kdo takového nasazení není schopen či ochoten, tak není vhodný pro střídavou výchovu. Kdo má své děti skutečně rád, a chtěl by, aby je rozvod co nejméně postihl, může koncipovat střídavou výchovu tak, že děti zůstávají v jednom bytě nebo domě, a jsou to rodiče, kdo se co týden stěhuje a žije v provizoriu. Tyto průbířské kameny totiž názorně ukáží, kde začíná nefalšovaný rodičovský egoismus a jak falešná a pokrytecká je věta: "Dětem to nejlepší."

Ing. Aleš Hodina, šéfredaktor webového portálu Střídavka ANO

„Střídavá péče zachovává dětem oba rodiče. S nimi dítě zažívá vzorce chování ženského i mužského a může přebírat životní zkušenosti obou. Takže jsem pro střídavou péči pro oba sourozence,“ říká úvodem zastánce střídavky Aleš Hodina. „Je přece dobré, aby dítě mělo úzké vztahy se dvěma jemu nejbližšími bytostmi, tedy s matkou i otcem. A aby mu zůstali oba jako rodiče, ne jako občasná návštěva. V případě, že je dítě ve výlučné péči jednoho rodiče, většinou matky, dochází k nešťastnému modelu, ve kterém se s otcem vídá jen dva víkendy v měsíci. V takovém případě si tzv. užívají jeden druhého, nemusí řešit běžné provozní problémy spojené např. se školou nebo střádáním peněz na lyžařský výcvik, a otec nemůže naplno uplatnit svoji rodičovskou a mužskou roli. Dítě je tím pochopitelně ochuzeno o přirozený vztah s oběma rodiči. V horším případě postupně ztrácí k otci vazbu a ten se pomalu vytrácí z jeho života. Střídavá péče by proto měla být normou a k diskusi je podle mě jen praktické uspořádání takového soužití,“ pokračuje. „Zkušenosti navíc ukazují, že jakkoliv staré dítě, pokud není kojené, může být ve střídavé péči. Dokonce čím menší děti, tím se adaptují lépe.“ A jak dlouhé by měly být turnusy pobytu u jednotlivých rodičů? Podle psychologů to závisí na věku. „Zatímco menší děti v předškolním věku by měly střídat rodiče v řádu několika dní, u starších se doporučují 1-2 týdny, po dohodě i delší. Vhodné ovšem je, aby se sourozenci neoddělovali od sebe a mezi rodiči přecházeli společně.“ Ne vždy se bývalým partnerům podaří domluvit na celkovém uspořádání péče. „Je-li domluva problematická, mohou využít služeb mediátorů,“ pokračuje Aleš Hodina. „No a pokud jde o výživné, v některých případech soud vyměří alimenty i při střídavé péči, aby se dorovnaly podmínky u obou rodičů a dítě nestrádalo.“