Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.
Koho vlastně traumatizuje stávka učitelů?
Stávka učitelů je zjevně téma, které hýbe rozpáleným politickým nebem nad okurkovou sezónou, a tak nadzvedává ze židle kdekterého dospělého, ať se stávkou souhlasí, nebo je zuřivě proti ní. Tito dospělí však mohou mít děti a ty pak budou mnohem více ovlivněni postojem svých rodičů, než že by tyto děti byly traumatizované vlastní debatou o stávce. Děti na základní škole ještě nemají politická přesvědčení, která by debata o stávce traumatizovala. Dá se říci, že vyhraněné politické přesvědčení se u dětí začíná rozvíjet až od věku přibližně 16 let. Tento růst je umožněn zráním psychiky, která začíná být schopná abstraktních, tzv. formálních operací, které neprovází žádná konkrétní představa. Například řekneme-li abstraktní výrok: „Nárůst platů vede nárůstu inflace.“, pak pro dítě do 14 let slovo inflace má asi tolik významu jako ecalfni, tj. žádný. Stejně tak není schopno udělat úsudek se slovy či pojmy, pod kterými není schopno si představit nic konkrétního. Například dítě je schopné úvahy: Každý kokosák je tvrdý. Tady pod dekou mám kokosák. Co bude tvrdší: To co mám pod dekou nebo tvůj polštář? Dítě školou povinné odpoví správně. Když ale dítěti řekněme podobnou konstrukci v nepředstavitelných výrazech, tak už není schopno odpovědět. Například: Jen utrové jsou hyvílní. Z množiny jsme odstranili všechny, kteří byli hyvílní. Kolik utrů obsahuje množina? Dospělý, když se zamyslí, tak je schopen dát s jistotou správnou odpověď. Ne však děti před pubertou, ty budou náhodně tipovat.
Záleží tedy především na tom, jak dítěti vysvětlíme stávku. Pokud ji vysvětlíme jako něco neutrálního: státní svátek či prodloužený víkend, dítě ji bude brát jako jednu z tisíce samozřejmostí, které dospělí neustále požadují a jejichž důvod stejně nechápe a ani nemůže. (Je jen iluzí dospělých, že dítě rozumí větě: „Musíš jíst ovoce, abys mělo dost vitamínů.“ i když to samo o sobě neznamená, že by ji dospěli neměli říkat.)
Co se týče politiky, její čas teprve přijde. Vzpomeňme si na demonstrace proti globalizaci a MMF: Ideologicky a politicky nejvyhraněnější jsou adoslescenti okolo 18 – 25 let, ale ne děti před pubertou či těsně po ní.
Mohou děti autenticky prožívat zklamání, že škola nezačne včas?
Jistě. Stejně jako mohou autenticky prožívat radost, že školu vzala povodeň. Záleží na tom, jaký mají vztah ke škole, tj. k paní učitelce a spolužákům. Škola má pro děti konkrétní náplň, tedy reagují stejně autenticky, jako když prožívají radost či zklamání, že pojedou na týden k babičce, kterou mají rádi či které se naopak bojí. V tomto smyslu však stávka znamená zpoždění jeden den, tedy nic tragického.
Nemáme tedy dětem vysvětlovat nic?
Ani tento postoj není správný. Dítě by mělo vidět, že rodiče mají své politické přesvědčení a že se aktivně zapojují do politického života či obecně občanské společnosti. Rodiče však by měli místo emotivní indoktrinace a manipulování dítěte věnovat více času vysvětlení politické úvahy na té úrovni, kterou je jejich dítě schopno pochopit. Například „Ekonomika státu je něco jako naše domácnost. Kdybychom utratili všechny peníze za hračky a kolotoče, tak by to bylo sice hezké, ala pak bychom zase neměli peníze na jídlo a topení, ani na to, abychom mohli jet za babičkou. Proto si myslím, že by učitelé neměli chtít vyšší platy a neměli by stávkovat.“ Opačný případ se dá dětem také zjednodušeně vysvětlit: „Představ si, že bych u vás ve třídě řekl, že dva bonbony dostane každý, který shrabe školní zahradu a nebo ten, kdo mi nakreslí na tabuli obrázek. Kolik dětí od vás ze třídy by raději hrabalo celou zahradu než kreslilo obrázek? Tak to máš i s učiteli. Když jim pořádně nezaplatíme, tak nikdo nebude chtít ve škole učit. Proto si myslím, že by měli stávkovat, aby dostali více zaplaceno.“ Takovým vysvětlením ukazujeme dítěti nejen určitý názor, ale i způsob, jak se dá důstojně argumentovat a vést demokratickou diskusi.
Co je před začátkem školy nejdůležitější?
Hlavně by dítě mělo být školu jak fyzicky připraveno, tak psychicky naladěno. Zkontrolujte, zda má nachystanou tašku s učebními pomůckami. Povídejte si s dítětem o blížící škole, a tak zjistěte, čeho se vaše dítě nejvíce obává a na co se naopak těší. Tedy lépe je zjišťovat a nanejvýše povzbuzovat než indoktrinovat, co si mají myslet o stávce.
Počet normovaných stran: 2,1 3700,0