Onehdy jsem si zkusil přečíst něco o standardním modelu částic ve fyzice. Když jsem byl na gymnásiu, vystačili jsme s elektronem, neutronem a protonem. Dneska je částic asi tak na 300. Řekl jsem si: Nemusím jít do detailu, stačí mi pochopit jen elementární základy. Přiznám se, že moc daleko jsem se nedostal. Chybí mi matematika.

Řeknete si - inu fyzika - tu nechápe nikdo. Jenže zkuste otevřít biologii. Na škole jsme vystačili s rostlinami, houbami a živočichy. Dnes je říší asi sedm. My s houbami jsme opisthokonta a rostliny skončily v archaeplastidech. A tak bych mohl pokračovat. Jenže to znamená, že i motivotaní čtenáři s čtyřmi vysokoškolskými tituly nejsou schopni nejen chápat, ale vůbec sledovat, kam se ubírají cesty moderní vědy. To platí i o medicíně. Za mého mládí jsme vystačili s bílými a červenými krvinkami, k tomu pár destiček a stačí. Dnes jen imunitní systém představuje stovky proteinů, enzymů a já nevím, co ještě. Tedy rozumět, jak funguje Rithuximab je nad chápání nejen laiků, ale i většiny doktorů, kteří promovali před sametotovou revolucí - samozřejmě pokud se tomu cíleně nevěnují.

Důsledkem tohoto stavu je, že obyčejní lidé rezignovali na vědecké poznání. I dětský časopis ABC mladých techniků a přírodovědců se dnes profiluje jako časopis o comixech a počítačových hrách. Tento stav však frustruje elementární potřebu lidí - chápat a rozumět světu kolem sebe. Jako odpověď na tuto frustraci se objevuje jedna obranná reakce a tou je návrat ke starým, mnohem primitivnějším způsobům uvažování. Ty se již jevily jako dávno zapomenuté, ale hle - zažívají revival právě proto, že jsou velmi jednoduché i pro nevzdělané laiky. Podobné léčí podobné - similia similibus curentur - základ homeopatie. Může být něco jednoduššího? Ano, kupodivu může - třeba zásada: "Všechno souvisí se vším" - synchronicita - základ horoskopů, ptakopravectví či věštění z kávové sedliny. Prostě naučit se dvanáct znamení zvěrokruhu je stokrát lehčí než chápat komplementární systém u imunity.

Zajímavé je, že ideová válka se synchronicitou se vedla již před třemi tisíci lety. Kritiku věštců najdeme už v knihách Mojžíšových. Zdá se, že stále není dobojováno. Protivník má též silné stránky. Hlavním předností alternativních přístupů je osobní přístup ke klientovi. Prostě dají si s ním tu práci, pohovoří někdy až několik hodin. Kde na to mají doktoři vzít čas? Problém je navíc v tom, že placebo skutečně do určité míry léčí. Není to moc, ale přesto se to nedá zanedbat. Lékaři o placebo efektu vědí, používají ho k porovnání účinnosti léků kontrolní skupině, ale k vylepšení vlastní léčby ho systematicky nevyužívají. Takže, kdo se stébla chytá, občas i u alternativních přístupů dojde pomoci.

Z návratu k pověrečným praktikám nejsem nadšen, a tak doporučuji neplýtvat s časem. Nečtěte bulvár, máte-li chuť na drby. Přečtěte si něco z historie, vždyť to jsou jen mírně zastaralé drby. Neluštěte sudoku, přečtěte si populární knihu o matematice. Je to stejně namáhavé, ale užitečnější. Nekoukejte na hloupé seriály, přečtěte si knihu o psychologii. Když už ztrácíte čas s astrologií, tak si napřed nastudujte Barnumův efekt (viz např. http://astrologie.klimes.us).