Absolvent českých psychologických oborů je vzdělán univerzálněji než jeho kolegové na Západě, říká psycholog Jeroným Klimeš. Chybí mu ale znalost přírodních věd.
Podle mého názoru je na tom Brno - Fakuluta sociálních studií Masarykovy univerzity - poněkud lépe než Praha, protože tam nedokázali obměnit „předrevoluční“ styl práce, který stagnuje a nevyvíjí se.
Například ve srovnání s USA zaostáváme již od středních škol výše. Je to tím, že náročnost psychologických předmětů na středních a vysokých školách v Česku je fatálně nízká. Na druhou stranu - výhoda české školy je ta, že po absolutoriu studenta u nás je jeho vzdělání poměrně široké. V Americe jsou vynikající experti, jsem jejich prací ohromen, ale ovládají jen velmi úzkou výseč znalostí.
Já osobně mám za sebou studium na přírodovědecké a filosofické fakultě. Vystudovat přírodovědu bylo o poznání těžší. Tam mi dala zabrat kromě geochemie či termodynamiky i podle mého názoru pro psychologii nezbytná matematika. Několikrát jsem v psychologii narazil na strop svých schopností, a bohužel vždy to byly omezené znalosti matematiky a statistiky.
To je obecně prokletí psychologie. Mám zkušenosti, že dokonce mnoho doktorů si nedokáže v psychometrii poradit s tak elementárními početními úkony, jako je sčítání a odčítání (psychometrie - disciplína zabývající se měřením psychických vlastností, v níž se využívají matematické operace - pozn. red.). Někdy bývají studenti nepřipraveni enormně. Nedávno mi jedna třída složená ze studentů třetího a čtvrtého ročníku nebyla schopna dát dohromady definici mentální retardace (opožďující se vývoj rozumových schopností - pozn. Red.), pletli si ji s demencí.
Jednoznačně prospěšné pro studium psychologie je absolvování jiné vysoké školy, zejména technické či přírodovědné. Vědecký a matematický způsob myšlení by si studenti měli osvojit někde jinde, protože na psychologii se ho těžko naučí.