Program na kódování videa

Copyright © Jeroným Klimeš, since 2006 under GNU General Public License - GPL v.3 (v.2 before)

První verzi a tuším, že dosud používanou verzi, jsem naprogramoval okolo roku 2001, kdy jsem pracoval v psychologii reklamy s Oční kamerou. Tento malý program měl mnoho výhod. Dával se brigádníkům. Nebyla třeba licence. Komerční verze téhož tehdy stála okolo 80 000 Kč. Měl jednoduché ovládání. Po čase přišlo HTML5 a tak původní verze přestala pracovat. Protože je ale občas třeba, tak jsem ho upravil pro HTML 5. Uvědomte si, že měření času pomocí videa je jeden z nejpřesnějších chronometrů, které máme dnes k dispozici v každé domácnosti. Měří s přesností na 40 ms, jeden snímek.

Vyzkoušejte si sami

Změřte na tomto videu průměrnou délku jednoho mávnutí křídly, tzn. od spodní úvratě do spodní úvratě.
Nastavte si nejkratší délku kroku (step) na 0.04s, tzn. jeden snímek.
Zmačknete klávesu F1, tím se aktivuje ovládání pomocí kláves. Můžete začít kódovat.
Mačkáte C nebo V a skáčete po kroku dopředu, dozadu.
Když je křídlo dole, zmačknete 1 nebo +, vloží se kód C1. Pokud chcete měřit něco jiného, tak si řeknete, že C2 bude začátek a konec přistání ptáka.
Data pak dáte do Calcu (Excelu) a vyhodnotíte délku jednoho mávnutí, popř. přistání. Jak jednoduché...
Soubor Calc (Excel)
Soubor PDF (Evince)

Pokud vám nejde načíst Vaše video, může to být tím, že tento program nenačítá to video formáty. Osvědčený je MP4. Jiné formáty proto překódujte v terminálu pomocí programu:
ffmpeg -i vstupni_video.avi vystupni_video.mp4

Program se dá ovládat jen myší, ale samozřejmě profesionální kodování běželo jen přes klávesnici, protože to bylo nejrychlejší. Původně to bylo tak, že levou rukou se člověk pohyboval po videu - CV a ovládal i jiné klávesy. Na numerické klavesnici pak pravou rukou zadával kódy podle předlohy, kterou měl před sebou.

Například chceme změřit, jak zákazníci čtou titulní stranu časopisu CHIPS. Věnují vůbec pozornost nabídce C01? Proto tu chceme srovnat s C02, jestli získala srovnatelný část času. Na C01 je sice víc informací, ale jsou menším písmem. Co rozhodne? Ostatní prvky na stránce nás nezajímají, takže ty kódujeme jako Nondef (nedefinované). Když vypadne signál oční kamery a my nevíme, kam se člověk kouká (možná i na naše kódy), tak dáváme Fault.

Obecně se nastavuje polovina času, se kterou přesností chcete znát výsledek. Pokud chcete kódovat na sekundy, tak nastavíte krok na 0.5s. Popřípadě krok nastavíme podle celkové délky sledovaní objektu. Když se lidé dívají na titulní stranu celkem 5 sekund, tak stačí dát krok (step) 0,1s, tzn. 2% času, abychom zjistili podíl jednotlivých prvků na stránce. Na měření celkového času na stranu by stačil krok 0,3s.

Kódovat se dají i události: Napřed se podíval na modelku pak na výrobek (označíme třeba kódem C08). Napřed se podíval na výrobek, pak na modelku (kód C07). Čas kódu pak nemusí být ani důležitý, například kód C00 může znamenat, že na danou stránku vůbec nepohlédl a hodil leták rovnou do koše.

Testováno na Linuxu: Lubuntu 18.04 a 20.04, Firefox. Jiné počítače jsem neměl k dispozici.