Rajske pokuseni manipulaci!

Mgr. Jeronym Klimes 1997

Rajske pokuseni

Ovladat svet, znat svetovy rad je odveke prani a potreba lidstva. Cely zivot se ucime tisice vetsich nebo mensich zakonitosti, ktere vladnou svetem: Male dite se uci, ze placem je mozno privolat matku. Vetsi vi, ze uklidem pokoje si vyslouzi pochvalu rodicu. Mnohe zeny hledaji, jak hezkym oblecenim a rafinovane zvolenou vonavkou privabit pozornost muzu. Kazda z zen dobre vi, co plati na toho jejiho. Ale jdeme dale do extremu. Kolik lidi je fascinovano manipulatory davu, jako byl Hitler ci Stalin? Lidi se ukosem a s obavami divaji na psychology jako na polobohy, kteri jednim pohledem odhali a ovladnou lidskou dusi, se kterou si pak mohou delat, co chteji. Nerikate si nekdy: "Mit tak jejich schopnosti! To bych si mohla delat, co bych chtela. Mohla bych mit jakehokoliv muze, na ktereho bych si ukazala. Vedela bych, jak donutit toho sveho, aby mi porad neutikal za kamarady, za jinymi zenami, aby nevysedaval porad u pocitace."

Ano, nekde v hloubi nasi duse je nam jakoby cejchem vypaleno hadovo pokuseni z Raje: "V den, kdy ze stromu pojite, otevrou se vam oci a budete jako Buh znat dobre i zle." Potreba byt jako Buh, znat vse a ovladat cely svet je nam tak trochu vrozena, ale pozor - kazdy extrem je skodlivy a nici samotneho cloveka. Clovek nikdy nemuze byt vsemohouci, i kdyz muze toho hodne dokazat, clovek nikdy nemuze byt vsevedouci, trebaze toho muze hodne vedet.

Jednim takovym extremem, kdy zkousime byt "vsemohoucimi bohy", jsou pokusy manipulovat lidmi. Jsou lakave jak rajske ovoce, jsou vsak take stejne destruktivni. Neverite? Rikate: 'Kazdy manipuluje, kazdy taktizuje. Bez manipulaci nelze nikoho sbalit, nelze prezit v tehle spolecnosti.' Kdo vi? Ale predevsim si musime uvedomit, ze ne kazde chovani, kterym chceme neceho dosahnout, je manipulace.

<Sem zboku naborit ramecek Co neni manipulace>

Puvod slova manipulace

Slovo manipulace nezapre svuj puvod od latinskeho slova manus - ruka a naznacuje, ze manipulujici lide degraduji okolni osoby na nezive predmety, ktere je mozno presouvat a umistovat na pozadovane misto. Jiz tento fakt svedci o patologicnosti manipulaci. Pri manipulacich clovek usiluje pomoci nejruznejsich metod ziskat na druhem cloveku neco, co by mu zrejme vedome a dobrovolne neposkytl. Chce tedy nejak pokoutne obejit jeho vedomi i svobodnou vuli.

Manipulace je predevsim nas postoj k druhym lidem, teprve druhotne nase chovani, ktere druzi lide pozoruji. Pokud je nekdo vtipalek a "bavic spolecnosti", pak jeho jednani muze byt vnitrne prozivano manipulativne - strhava na sebe prizen a pozornost okoli a tak je chce ovladnout. Nekdo jiny muze byt bavic, ktery neni manipulativni - ma radost, kdyz vidi, ze i ostatni maji radost. Manipulativniho "bavice" stejne nakonec pozname podle toho, ze je zabavny pouze pred cizimi lidmi, ale v rodinnem kruhu byva nesnesitelny morous nebo despota. Abychom se mohli manipulacim uspesne branit, musime znat jejich projevy. Nektere z nich si muzeme vyjmenovat.

Clovek = Vec

Manipulujici lide maji sklon nedekovat a neomlouvat se - pochopitelne stejne jako nedekujeme a neomlouvame se nezivym predmetum. Predstavme si napriklad muze, ktery pohladi zenu se skrytym, manipulujicim umyslem sexualniho sblizeni. Zena vsak se vsak ohradi, protoze pohlazeni ji bylo neprijemne. Manipulujici muz se neomluvi, ale naopak dela, jako by se nic nestalo. Pokud je pohlazeni motivovano projevit zene svou naklonnost prijemnym pohlazenim, pak odmitajici reakce je na rozdil od manipulujiciho jednani neocekavana - muz prece nechtel zene nijak ublizit - a proto se spontanne omluvi. Manipulujici nejsou s to projevit vlastni slabost ani soucit s druhymi, coz souvisi opet s degradaci druhych na pouhe predmety. Soucit projevi, teprve kdyz druhy projevi masivni projevy smutku a nelibosti (bezmocny, zoufaly plac ap.), ktere manipulujici vnima jako jeste horsi nez jeho vlastni nitro.

Diky vynalozenemu usili jsou manipulujici vnitrne presvedceni, ze na manipulovane osoby ci zisky maji "narok". Tento jev zrejme souvisi s faktem, ze za sve povazujeme to, na cem jsme se poradne "nadreli". Vuci manipulovanym lidem tedy nejsou schopni prozivat pocit vdeku. Spise naopak manipulovani lide, jako by nemeli narok vubec na nic. Proc vlastne? Vzdyt v jejich ocich jsou to nezive veci. Vse, co zmanipulovani lide udelali, museli udelat, byla to preci nutnost nebo jejich povinnost.

Manipulujici nereaguji na ocekavani druhych vyplyvajici napriklad ze zvyku ci dosavadniho chovani. To je povazovano v principu za nelegitimni, ohrozujici jejich svobodu, proto je bud naprosto ignoruji - chovaji se, jako by se nic nedelo - nebo je vyslovene zlehcuji a zesmesnuji. Od manipulujici osoby tedy neuslysime vetu typu: "Ja vim, ze se ted tesis nebo ocekavas to ci ono, ale kdybys dovolila, tak dneska bychom to mimoradne udelali trochu jinak."

Manipulace skodi at vychazi nebo ne!

Tragedie manipulujicich lidi spociva v tom, ze neznaji jiny zpusob, jak si udrzet druheho cloveka nez systematickou manipulaci. Avsak zisky manipulaci jsou tristni, at jim manipulace vychazi nebo ne. Manipulujici nejsou s to radovat se ani z uspechu svych vlastni manipulaci. Pocit uspechu je kratkodoby a ma charakter kyzene satisfakce, na kterou jako by meli narok a ktera se mela uz davno dostavit. Zdarila manipulace nakonec paradoxne stejne znamena, ze ziskali "nezivy predmet bez vule a bez rozumu, se kterym si mohou delat, co chteji." Kolik zname muzu, kteri se zavisti v oku pokukuji po cizich zenach, na kterych je, zda se, krasne jenom to, ze je nemiluji. Svoji zenu, ktera je miluje, ponizuji a srazi svymi manipulacemi a bezmezne s ni jako s "blbou slepici" opovrhuji. Vsak jen do te doby, kdy ona se vymani, a najde si milence. Tim se stane neovladatelna a jeji cena neocekavane vzroste. Oni si uvedomi, jak strasne ji potrebuji, a najednou maji pocit, ze ji miluji. Kdo degraduje ve svych ocich sve blizke na neschopne pitomce, "kterym, co se nerekne, to neudelaji.", zije ve svete plnem neschopnych pitomcu. Kdyby naopak byl schopen najit na nich neco hezkeho, ceho si muze vazit, zil by mezi hezkymi lidmi, kterych si vazi.

Nejlepsi cesta do neprekonatelne samoty

Selhani vlastnich manipulaci vyvolava pocit ohrozeni ci dokonce ztraty zadouciho objektu - partnera, obdivovatele, ditete, spolupracovnika atp. a dostavuji se hluboke pocity deprese, ktere neodpovidaji mire skutecne ztraty. Tento jev je dan mimo jine i tim, ze priprava manipulaci ve fantazii je dlouhodoba a systematicka zalezitost, ktera stoji jedince mnoho energie a lehce se obraci vnivec.

Manipulujici jsou zpravidla vnitrne neprejici, chronicky zavidi a nemaji schopnost se radovat s druhymi. Radost a spontaneita druhych ohrozuje a nabourava ucinnost manipulaci a oni ztraci pocit kontroly nad okolim, ktery tak potrebuji. Z tohoto duvodu manipulujici lide mivaji sklon omezit sve socialni kontakty na rodinu ci maly okruh lidi, kteri reaguji na jejich manipulujici jednani a tak davaji pocit bezpeci. Tito lide se pak casto citi osameli v kolektivu, (pokud ovsem sami nejsou vudci nebo hlavni bavici,) protoze v kolektivu stale mnoho jedincu nereaguje na jejich manipulace. Ze stejneho duvodu mivaji i malo pratel. Da se rici, ze dve veci jsou pro manipulujici charakteristicke: Neschopnost vdeku a neprekonatelna zast.

Sklony k protekcim, moralizovani a despotismu

Degradace lidi na manipulovatelne predmety se muze projevovat sklony k vyuzivani ruznych "klik" jako jsou protekce, konexe, uplatky ap. Jednou takovou zvlastni konexi muze byt Buh. Taci lide pak vytrvalymi a neustupnymi prosbami chteji primet Boha, aby tez zafungoval jako "klika", a donutil druhe lidi k povolnosti (viz Salieri ve filmu Amadeus). Manipulujici maji totiz pocit, ze vse je vysledkem tvrde prace, nic nedostavame zadarmo, vse si musime zaslouzit, vybojovat, urvat. Pri praci s klienty pouzivam primer, ze "byli odkojeni a vychovani na tankovem poli".

Problem manipulujicich tkvi mimo jine v tom, ze maji sklon uchylovat se k tvrdym neprijemnym metodam, ktere sice maji kratkodoby uspech, ale v dlouhodobe perspektive jsou zhoubne. Takovym velice ucinnym ale zato nebezpecnym nastrojem, ktery funguje na principu "jeden krok vpred a dva zpet", je moralizovani a vycitani. Manipulujici vycitky sice na jedne strane mobilizuji sily druheho a cini jej povolnym, ale to pak nasledne vyvazi citovy odpor vuci manipulujicimu, ktere nasledne vycitky jen prohlubuji. Na manipulujici vycitky je mozne pohlizet jako na kratkodobou pujcku s vysokym urokem, ktera se nam vyplati jen vyjimecne.

Patrna je i neustala potreba dokazovat si vlastni uspesnost a upevnovat svou tezko nabytou pozici. Tato tendence udrzet si stav neohrozenosti se muze projevovat ruzne: souvislym usilim nebo naopak ojedinelymi ciny, kterymi si clovek cas od cas dokaze svou jistotu. Tato tendence dokazovat si vlastni neohrozenost je jen projev strachu z jakekoliv zavislosti na komkoli, strach z jakehokoliv zavazku ci povinnosti vuci komukoliv. Tento strach je casto tak velky, ze tito lide nejsou schopni si uvedomit svou nesmirne silnou citovou zavislost na manipulovanych osobach, kterymi navenek paradoxne opovrhuji.

Kde je zakopano ono zvire?

Mysleni manipulujicich je pro normalniho cloveka tezko pochopitelne. Proc nejsou schopni vychazet s ostatnimi lidmi jinak nez pomoci manipulaci? Ten zacarovany kruh je ziven pro druhe lidi nenapadnym faktem: Manipulujici totiz temer vzdy maji negativni sebehodnoceni. V prikladu s pohlazenim vidime, ze manipulujici muz predpoklada a ocekava odmitavou reakci zeny, jako by on coby muz nikdy nemohl ziskat prizen zeny, nebo jako by na ni nemel ani narok. Manipulujici se tedy vzdy ve fantazii pripravuji na negativni odmitavou reakci a selhani svych manipulaci. Prave fantazijni priprava manipulaci, pri ktere jsou promysleny vsechny nezadouci eventuality, ktere mohou nastat, je zivena z pocitu vlastni zbytecnosti, skaredosti az odpornosti a vyvolava pocity nepratelstvi a zasti vuci manipulovanym osobam.

Manipulujici se prave proto snazi obejit vedomi a vuli lidi, ktere chteji ovladnout, protoze podvedome predpokladaji, ze na jakoukoliv primou, otevrenou a uprimnou zadost musi byt odmitnuti. V jejich vedomi je manipulace sice pokoutny, ale presto jediny zpusob, jak dosahnout splneni svych potreb, prani ci tuzeb.

Musime si uvedomit, ze v predstavach manipulujiciho cloveka, bez ohledu na to, jak presne nebo nepresne je schopen odhadnout chovani druhych lidi, maji vzdy druzi lide vuci nemu nepratelsky postoj, a proto se mezi nimi citi ve stavu trvaleho ohrozeni - "jako na tankovem poli". Je zrejme, ze skutecni lide tento postoj k nemu mit nemusi, ale ze je to predevsim on, kdo do nich jako by promita svou nenavist vuci sama sobe a nenavist vuci okoli.

Dr. Jekyll a Mr. Hyde

Manipulujici mivaji casto pocit, jakoby zili dva zivoty: ten vnitrni - cerny a naprosto osamely, ktery maji sklon zatajovat, protoze jsou o nem sebenenavistne presvedceni, ze do toho by nikdo jiny dobrovolne nevstoupil, a druhy vnejsi, kdy pomoci navenek libivych manipulaci se snazi vlakat a pripoutat lidi do toho opusteneho vnitrniho prostoru. Tyto tendence jsou vsak liche, protoze i kdyz manipulace nakrasne vychazi, dochazi pri nich k degradaci ziskanych lidi na predmety bez vule, ktere nejsou prozivani jako lidi a tudiz nemohou zaplnit jejich samotu. Manipulujici se tedy zmatecne toci v pekelnem bludnem kruhu, ze ktereho nevidi vychodisko.

Vyhybejme se manipulacim!

Manipulujici chovani ma tedy destruktivni dusledky predevsim pro manipulujiciho. Cesta k prekonani manipulujicich postoju je dlouha a tezka. Zacatkem byva uvedomeni si sebedestruktivnich tendenci, jejich zhoubnosti a vliv na manipulativni jednani. Zmena vnitrnich postoju: Z pokoutne snahy "urvat si" na prejici postoje nabizejici druhym moznost vedome a svobodne volby. Manipulativni lide tedy casto mohou zmenit svuj vnitrni postoj, aniz by byli nuceni zmenit vnejsi projevy sveho chovani. Nicmene zpravidla je nezbytny i nacvik komunikacnich dovednosti: neautoritativni vyjadrovani svych prani a potreb, otevrene a uprimne komunikace, schopnost ukazat slabost, zarmutek, ublizeni ci obecne jakykoliv cit ap. U tezkych a chronickych pripadu je nutna odborna terapie. Ale i v beznem zivote je vhodne se vyhybat manipulacim, pokud je to mozne, napriklad tim, ze se otevrene naucime vyjadrovat sve skutecne potreby, prani a city, vyhneme se polopravdam, lzim a moralizovani a systematicky budeme usilovat o prejici postoje vuci sobe a druhym, kdy jim prejeme svobodnou volbu.

<Nasleduji ramecky, ktere je treba vhodne rozmistit po strankach. Nektere je mozno vypustit.>

Jak se chovat k manipulujicimu cloveku?

Kdyz si uvedomime, ze druhy clovek nas tlaci k nejakemu jednani pomoci ruznych pseudoargumentu, nechutneho moralizovani, citoveho vydirani, nebo naopak pod rouskou nejruznejsich prijemnych zaminek, jsme relativne ve vyhode, protoze my zname jeho skutecne umysly. On se totiz snazi tyto umysly pred nami a mozna i sam pred sebou zatajit - bud je nemuze rici nahlas nebo se za ne sam stydi.

Predevsim si uvedomme vlastni prani, sve vlastni potreby a porovnejme, jak se shoduji s pranimi naseho manipulujiciho protejsku a podle toho postupujme dale. Uvedomme si, ze manipulujici nas vidi jako veci, ktere kdyz vyhovi jeho prani, tak je to samozrejmost, a kdyz nevyhovi, je to tragedie. Jestlize budeme celit obema temto extremum, pomuzeme nejen sobe, ale i jemu.

Nase prani se shoduje s pranim manipulujiciho

Nase prani se neshoduje s pranim manipulujiciho

Musime nejakym zpusobem ukazat manipulujicimu, ze vyhovime-li jeho prani, pak to neni z nasi strany nejaky "povelovy automatismus", ale svobodne rozhodnuti. Jednim takovym zpusobem je vyjadreni skrytych umyslu manipulujiciho s vyjadrenim nasich pozitivnich citu k nemu. Manipulujici muze na vysloveni skrytych umyslu reagovat podrazdene. Stydi se nejen za ne, ale i za jejich odhaleni. My rovnez casto tez nezname bezpecne jeho umysly, proto je dobre rici: "Ja bych ti nerad krivdil, ale proste si to myslim a nevidim zadny duvod, ktery by me presvedcoval o opaku." A na tomto si trvat.

Pokud se rozhodneme odmitnout manipulujici tendence, vyhneme se ponizeni protejsku. Jiz sam fakt, ze mu nevysly manipulace, bude zdrojem depresivnich pocitu a cim vice ho nyni ponizime, tim pecliveji se bude priste snazit sve skutecne umysly skryt, a tim se jeho manipulativni sklony jeste zhorsi.

Nejvhodnejsi je opatrne se pokusit vyjadrit ocekavani manipulujiciho cloveka, s tim, ze nas mrzi, ze mu nemuzeme vyhovet. Popripade mu nabidnout pro nas prijatelnejsi alternativu.

Obecne se da rici, ze s manipulujicimi lidmi budeme mit tim vetsi trvale uspechy, cim mene manipulujici a manipulovatelni budeme sami a cim otevrenejsi a kvalitnejsi bude nase komunikace.

A co manipulativni hry?

Mezi nekterymi pary je manipulativni natahovani velmi oblibenym zdrojem vzruseni, ktere si nenechaji za nic na svete vzit. Neni ani dobre takove hry apriori zavrhovat, jen je treba si dat pozor, aby opravdu zustaly na urovni hry, aby neprerostly ve skutecnou manipulaci a neskoncily podle znameho rceni: "Hracky - placky".

Kazda hra by mela byt casove omezena a melo by byt z obou stran nejakym pozitivnim gestem, usmevem ci vyrokem naznaceno, ze to, co bude nasledovat, nebo to, co prave probehlo, nebylo mysleno vazne, ale ze to byla pouha hra a ne skutecne manipulovani.

Pokud tak ucinime, meli bychom si predevsim sami pro sebe definovat meze, za ktere nechceme jit, tj. byt si jisti, ze je to z nasi i z jeho strany chapano pouze jako hra. Hlavne bychom si meli byti jisti svym kladnym vztahem k druhemu a tim, ze mu nechceme ublizit, ze se mu nechceme za nic mstit a ze to neni hra na neci ukor.

Takova hra pak uz neni manipulaci v pravem slova smyslu, protoze u ni nedochazi k degradaci druheho na predmet.

Jak pozname, ze nase vlastni jednani je manipulativni?

- Kdyz mame tendenci maskovat nase skutecne umysly. Kdykoli usilujeme o neco, za co se sami tak trochu stydime, a mame pocit, ze kdyby vysly najevo nase skutecne umysly, tak bychom se strasne znemoznili.

- Kdyz nejsme schopni vyjadrit sve skutecne prani ci potrebu a mame sklon vymyslet jine pseudoargumenty nebo duvody, ktere jsou pro nas samotne druhotne az bezvyznamne. Pokud sami citime, ze tzv. mlzime.

- Kdyz mame prekvapive silne pocity zoufalstvi ci odmitnuti, kdyz nam nevyjde nejaka zdanlive bezvyznamna vec (pozvani do kina ap.).

- Kdyz si nemuzeme vzpomenout, kdy jsme naposledy pocitovali vdek vuci nekomu, ale naopak casto se pristihneme, ze nekomu neco zavidime.

- Kdyz nase jednani vuci cizim lidem je mnohem prijemnejsi a vstricnejsi nez vuci nasim blizkym.

- Kdyz nedokazeme nekoho pochvalit za "samozrejmosti", napriklad za to, ze dobre plni sve povinnosti.

- Kdyz negativni emoce (Vypadas jak lekla ryba.) vyjadrujeme snadno, ale pozitivni emoce (Dneska jsi opravdu krasna.) nevyjadrujeme bud vubec nebo jen vyjimecne a s obtizemi.

- Kdyz mame pocit, ze vime predem temer vse, co nas partner udela.

- Kdyz mame dojem, ze vime mnohem lepe nez druzi, co je pro ne dobre a co ne.

- Kdyz nechceme, aby nas druzi lide nahlas pochvalili, ale spise, aby si tak tise pro sebe rekli, ze jsme dobri.

- Kdyz prestavame byt zamilovani v okamziku, kdy se do nas nas protejsek taky zamiluje (viz Formanuv Valmont).

- Kdyz mivame sklon si overit, zda druzi udelaji to, co chceme, zejmena neco, co je pro ne neprijemne.

Jak prekonat sve vlastni sklony k manipulacim?

Jestlize sami na sobe pozorujeme sklony k manipulacim, zkusme k sobe zaujmout vlidny postoj. Touha manipulativne ovladat prostredi, je jen detsky nevyzrala touha po jistote, bezpeci a lasce, kterou vsichni potrebujeme. Bylo by tedy kratkozrake v sobe potlacovat tuto potrebu, musime jen zmenit zpusob jejiho uspokojovani:

1) Zkusme si poctive priznat sve skutecne duvody alespon sami pred sebou a bezduvodne se za ne nezatracujme.

2) Budme ochotni priznat je i pred druhym, pokud je odhali.

3) Zkusme najit takovy zpusob uspokojeni svych potreb, ktery by byl prijemny a lakavy i pro druheho cloveka, na ktery by sam dobrovolne a ochotne pristoupil. Davejme prednost pro druheho prijemnym a lakavym nabidkam pred neprijemnymi natlakovymi metodami, jako je moralizovani, vycitky, vyvolavani hadek ap.

4) Pripravme se i na eventualitu, ze druhy nasi nabidku odmitne, smirme se s tim, ze takova moznost existuje, a prejme druhemu svobodnou volbu.

5) Nacvicme si takovou nabidku, ktera netlaci druheho do rozhodnuti.

Pri jednani nemusime vzdy otevrene rikat nase skutecne umysly ci vzdalene plany, ale v zadnem pripade bychom se za ne nemeli pred druhymi stydet. Pokud mozno se vsak zatajovani skutecnych umyslu vyhybejme.

Co neni manipulace...

Manipulace je predevsim vnitrni postoj cloveka, ktery zachazi s lidmi at vedome nebo nevedome jako s nezivymi predmety. Je presvedcen, ze zna prostredky, aby druzi udelali presne to, co on chce. Pokud chybi tento vnitrni postoj nejedna se o manipulaci.

Manipulace tedy nemusi byt...

- kdyz prinutime podrizeneho, aby vyplnil nase prani, ale vazime si jeho nazoru.

- kdyz nerikame sva tajna ci vroucna prani pri prvnim rendez-vous.

- kdyz se snazime byt pro druheho tak krasni a lakavi, ze jakoby "nemuze" odolat, nicmene pocitame i s eventualitou, ze nasi nabidku muze odmitnout.

Jak zbavit druhe pocitu, ze s nimi chceme manipulovat?

Jestlize druzi lide nabydou pocitu, ze s nimi chceme manipulovat, ztracime jejich duveru, nas socialni status je ohrozen a zvysuje se pravdepodobnost, ze na jakoukoliv zadost budeme odmitnuti. Plati pravidlo: Clovek muze byt na penize, ale nikdo si o nem nesmi myslet, ze je lakomec, ktery chce druhe jen vyuzit. Clovek muze byt na sex, ale zadna zena si o nem nesmi myslet, ze je plytky don Juan. Vsechny tyto nalepky - lakomec, don Juan, mluvka, ktery se rad posloucha ap. - znaci, ze lide nabyli dojmu, ze je chceme jen vyuzit pro sve cile a nasledne odkopnout - jinymi slovy, ze s nimi jen manipulujeme. Duvera lidi se, jak znamo, lehce ztraci, ale tezko nabyva, proto je v nasem vlastnim zajmu predchazet tomu, aby si druzi o nas vytvorili takovy nelichotivy obrazek.

Lide jsou presvedceni, ze s nimi chcete manipulovat, protoze maji pocit, ze skryvate sve skutecne umysly. To muze byt pravda, ale nemusi:

1) Mate sklon skryvat sve skutecne umysly. V tomto pripade je treba se poctive zamyslet, proc je skryvate. Je to nutne? Neexistuji lide, kteri jsou schopni vas akceptovat i s vasimi sklony? Co vlastne chcete dosahnout a co je jen prostredek? Snad je mozno najit jiny zpusob uspokojeni vasich potreb, ktery by byl prijatelny i pro druhou stranu.

2) Sve skutecne umysly neskryvate, mylne predsvedceni druhych prameni z nasi neobratnosti v komunikaci. Mate problemy vyjadrit sve positivni city k druhym? Mate strach jit s kuzi na trh? Zde je mozno doporucit nasledujici pravidla:

- Rikejte lidem to, co na vas vidi, to, co jim pri prumerne inteligenci musi dojit. Tim jim nerikate nic vic, nez co oni sami stejne vi, ale presto je to paradoxne zbavuje pocitu, ze s nimi chcete manipulovat.

- Snazte se slovne vyjadrit a akceptovat obavu druhych lidi. Vite-li, ze druhy clovek se z vasi strany neceho skutecne obava, pak slovne vyjadrete jeho obavu (napriklad "Nemusis se bat, ze budu nejak obtezovat.") a dokazme mu vlastnim chovanim pravdivost svych slov. Dejte si vsak pozor, aby tato vyjadreni neznela karave nebo ironicky.

Nepsane zakony dzungle

Manipulativni lide vedou s okolim nevyhlasenou valku na silne a slabe, o ktere vi jenom oni, jejiz pravidla znaji taky jenom oni. I kdyz musime podotknout, ze ne vsichni dosahnou teto "dokonalosti". Tato pravidla jdou napric vsem zasadam dusevni hygieny. Vyjmenujme si jich nekolik jako odstrasujici priklad:

- Slabsi je ten, kdo projevi cit (zejmena pozitivni), kdo se omluvi, kdo vyjde vstric, kdo vyjadri prosbu.

- Na jakoukoliv zadost ci prosbu druheho, odpoved zni NE. Prohrava ten, kdo udela (bez otaleni) to, co druhy po nem chce, kdo zareaguje na vyzvu ap.

- Hloupy a slabsi je ten, kdo se nechal napalit, kdo spolehal na slovo druheho ap. Napriklad za slabsiho hlupaka se povazuje ten, kdo cekal na smluvenem miste, a ne ten, kdo schvalne neprisel.

- Triumfalisticky pocit vitezstvi se nezmensi, ani kdyz zmanipulovany netusi, ze prave prohral v tichem, litem boji.

- Slabsi je ten, kdo se necha "vytocit", kdo je zmaten, kdo ztraci kontrolu nad prostredim.

- Jen slaboch ustoupi ci nabidne kompromis.

- Nic se neni zadarmo, stedrost je cire blaznovstvi, za vsim je skryt nejaky umysl, taktika.

- Predevsim si dat pozor, abychom nedali vic nez druhy. Napriklad v extremnich pripadech se pri milovani pocitaji vzdechy.

Sebenenavist v praxi

Nevazim si sam sebe.

Nemohu si vazit nekoho, kdo si vazi mne. Mohu si vazit jenom nekoho, kdo si mne nevazi.

Vazim si Jacka, protoze si mne nevazi.

Pohrdam Tomem, protoze mnou nepohrda.

Jenom clovek opovrzenihodny si muze vazit takove opovrzenihodne bytosti, jako jsem ja.

Nemohu milovat nekoho, kym pohrdam.

Od te doby, co mam rad Jacka, nemuzu uverit, ze mne ma rad.

Jak mi to muze dokazat?

<Zvazit citaci: Laing, Ronald D.: Uzly. Nem. Knoten. Rowohlt, Reinbek 1972 podle Paul Watzlawick: Uvod do nestesti. Konfrontace, Hradec Kralove 1994, str. 68>

 

 

Zpet na http://www.mujweb.cz/www/jeronym.klimes/