Aneb, co se člověk nedozví na školení pěstounů, konkrétně od Ing. Jiřího Tichého
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2018-09-23
Sváření střídavým proudem, trafo
Elektrody se používají kyselé, nebo rutil a mají tmavou barvu. Prý původně vznikly jako směs celulózy a jílu (okolo roku 1906).
Sváření stejnosměrným proudem, invertor
Možno používat jakoukoli elektrodu, kyselou i bazickou, ale pozor na póly.
Bazická (světlá) elektroda musí být na plus pólu. Vypluje 1/3 sváru do hloubky, propal a 2/3 sváru jdou po povrchu. Hlubší materiály, které je třeba provařit do hloubky. Není moc lehká na sváření.
Kyselá, rutilová elektroda musí mít kabely prohozené, tzn. na elektrodě je mínus pól, nebo střídavý proud. Jde po povrchu, spíš se na materiál lepí, nevypaluje do hloubky. Dají se proto s ní dělat i věci z plechu.
Orientační kritérium, že máme špatnou polaritu, je, že svářečka prská a kolem sváru se objevují pruhy.
Dle typu obalu (bazický, rutilový) se elektroda připojuje buď ke kladnému (+) pólu zdroje (elektrody s bazickým obalem), nebo k zápornému (-) pólu zdroje (elektrody s rutilovým obalem).Nastavení proudu
Pokud invertor vyhazuje pojistky – dát delší prodlužovačku (20m), která svým odporem tlumí proudové rázy, ale je dostatečně vodivá.
Já to mám tak, že zapnu invertor, ten vyhodí pojistky, ale nabije kondenzátory. Nahodím pojistky a pak už invertor běží bez problémů. Čili proudový náraz při nabíjení kondenzátorů vyhodí pojistky, ale jen jednou.
Když elektroda lepí, tak je málo proudu.
Orientačně elektroda průměr 2 mm vyžaduje obvykle proud 60-70 A.
40 A na 1 mm (1 mm2???) pocitat (nevím ale přesně, jestli je to na mm šírky nebo čtvereční.)
Čísla na invertoru orientačně odpovídají (+-10%).
Nastavení výkonu (převzato z internetu)
Pokud je svařovací proud vyšší než doporučený,
A) dochází často k vrubům, párám a rozstřikům.
B) Může nám vzniknout spálená svarová housenka.
C) elektrody přežhavují.
Snižit proud nebo použít širší elektrodu.
Pokud je proud nižší:
A) elektroda se netaví a oblouk nezapálí.
B) Netvoří se také souvislá svárová housenka.
Zvýšit proud nebo použít elektrodu s menším průměrem.
Oblouk zapálíme lehkým škrtnutím o svařované místo. Poté elektrodu oddalme od materiálu o dvojnásobek jejího průměru. Při svařování je důležité udržovat správný sklon. Elektrody by měly být vedeny mírně zešikma.
Při sváření struska nesmí předbíhat oblouk, ale zároveň není žádoucí, aby byla pozadu. Po zapálení vedeme elektrodu pomalu ke zkušební desce. Délka oblouku musí být konstantní. Vhodnou délku oblouku poznáme podle praskavého vzduchu. Při kratší vzdálenosti se elektroda lepí na desku a je slyšet třaskání.
Delší oblouk se pak složitě udržuje a vydává jasné zvuky
Nastavení oblouku
Elektrický oblouk při sváření má orientačně 8000°K, tzn. víc než povrch Slunce (6000°K).
Průměr elektrody je též nejlepší vzdálenost elektrody nad materiálem při sváření (délka oblouku), tzn. při průměru elektrody 2 mm bychom měli mít konec elektrody 2 mm nad povrchem materiálu.
Pokud vznikají díry do materiálu, je to příliš dlouhým obloukem (a tudíž i příliš širokým), čili máme elektrodu příliš vysoko.
Kovářský okuj je složen oxidů železa a je nevodivý – obrousit.
Horká, červená struska je vodivá (asi plazma). Studená struska nevodí, je třeba ji oklepat.
Zážeh plamene
Připravím si elektrodu ke škrtnutí, viz níže, přiklopím kuklu, nevidím sice nic, ale to nevadí, protože poslepu škrtnu, a pak pozoruji oblouk a držím ho v řádné výšce nad materiálem, viz výše nastavení oblouku.
Správnost sváření kontroluje svářeč nejen zrakem – vidí v kukle, jak je vysoko elektroda, ale i sluchem – hezky šumí. Jak to začne prskat, znamená to, že elektroda je špatně vedená.
Škrtnutí
Škrtnutí se dělá poslepu, viz výše zážeh plamene.
Modrá – svár a jeho směr; Červená – dráha konce elektrody; Šedá – elektroda; Žlutá – oblouk. Vše v jedné rovině.
Elektrodu (šedá) si připravím ve správném sklonu 1 cm před místo a do výšky 0,5 cm nad místo, kde chci začít svářet. Souřadnice [-1; 0,5] červená čára
Šikmo škrtnu proti směru sváření tak, aby se elektroda potkala s materiálem 0,5 cm před místem, kde začíná svár. Souřadnice [-0,5; 0]
Chytne oblouk, který přetáhnu na úplný začátek sváru. Souřadnice [0; 0,2]
Pokračuji proti směru škrtnutí. Souřadnice [0...r; 0,2]
Místo škrtnutí převařím svárem, takže není vidět.
Elektroda je optimálně nakloněna 15° od kolmice proti směru sváření, čili 105° od roviny materiálu, viz obrázek. Čím více je nakloněná, tím více se rozlévá materiálu.
Kolmo se elektroda nastavuje při svařování vnějšího, konvexního úhlu, ale to je vyšší dívčí. To raději ani nezkoušet a svářet z vnitřního, konkávního úhlu.
Sklo do svářečky
Skrz sklo máme vidět dobře pouze při svařování, jinak v něm nevidíme vcelku nic.
Sklo do svářečky je obvykle 10-11 jen vyjímečně 8-9.
Skla 6-8 má pouze wolframová elektroda u jiných způsobů sváření.
Jak se zavařuje díra
Dám nízký proud (55-60 A u 2 mm elektrody)
Převařuji z jedné strany díry po max 1 cm dlouhých tazích.
Po každém tahu počkáme až skoro zčerná struska (vychladne), pak pokračujeme.
Jak díru zavaříme, tak ji celou přelejeme novým materiálem a přebrousíme.
Na jednu stranu potřebujeme, aby materiál chladl a neroztekl se, na druhou stranu potřebujeme, aby struska úplně nevychladla. Studená struska je totiž nevodivá, teplá, červená, ještě vede. Studenou strusku musím pochopitelně oklepat, takže bych klepal po každém tahu.
Bezpečnost
Stejnosměrný proud prý není tak nebezpečný jako střídavý, protože nedělá pulzy. Sinusoida střídavého proudu (50Hz) prý imituje nervové impulzy neuronů, takže sval se stáhne 50× za sekundu a vznikne křeč, pro kterou člověk není schopen se nadechnout či pustit dráty s elektrikou. Díky křeči dýchacích svalů následuje smrt udušením – jako u tonutí trvá minutu. Občas fibriluje i srdce, ale udušení je spíš pravidlem.
Parametry sváření a další poznámky
Sváření obloukem elektrickou svářečkou a elektrodou se označuje zkratkou jako MMA (Manual Metal Arc).
Invertor má bez zátěže asi 100 - 115 V, při zátěži, sváření, má 18-21 V.
20 V*60 A=1200W se ztrátami 2000kW
Tedy v pohodě to vydrží 16 A jistič (16 A*230 V=3680W).
Odpor oblouku R=20 V/60 A=0,333Ω, čili velmi dobře vede proud.
Autogen: 2500°C
Elektrické sváření: 5000°C