Jsem Jihočech, umím tedy spořit

JOSEF KOLINA 30. března 2009

Aby se mi věc líbila, musí být kvalitní a musím mít pocit, že jsem nebyl napálen. Tvrdí psycholog Jeroným Klimeš.

Jeroným Klimeš je klinický psycholog, specializuje se na partnerské vztahy. Je autorem knih Partneři a rozchody a Psycholog a jeho svědectví o Kristu. V obou knihách vychází ze své psychoterapeutické a poradenské praxe, v případě druhé knihy se projevuje také jako angažovaný a kriticky uvažující křesťan.

* LN Víte, kolik teď máte u sebe v peněžence?

To vím docela přesně, je tam 1150 korun.

* LN Používáte kreditní či platební kartu?

Kartu používám, protože s ní platím jízdenky. To nejde jinak.

* LN Kdy a za co jste si vydělal první peníze?

První peníze, které jsem si vydělal vlastní prací, jsem dostal za ministrování v kostele. Tam nám pan farář dával za všední mši korunu a za pohřeb pět korun. Peníze jsem vložil do kancelářských potřeb. Ty mě ostatně jako hodně malých dětí naprosto fascinovaly.

* LN Jaká byla vaše nejlepší investice?

Co se týče citové investice je to moje současná manželka. Nejlepší materiální investicí byly varhany. Když jsem si začal na vysoké škole poprvé skutečně vydělávat, koupil jsem si počítač s elektrický klavír. Toto jsem pak rozšířil na varhany. Bez nich bych nepřežil. Je to základní kus nábytku, který určuje, kde jsem doma.

* LN Jaká vaše investice byla nejhorší?

Nedávno jsem investoval do akcií a s příchodem krize jsem dost prodělal. Jako skoro každý.

* LN Byl jste někdy ve finanční tísni?

Já jsem člověk, který žije zásadou, že by mu měla z výplaty zbýt třetina. Já nejsem zvyklý utrácet, na koruně sedím, a tak mně peníze moc neodtékají. Co se týče režijních peněz, těch mám stále dost. Já jsem zvyklý žít za dvě padesát.

* LN Jste spíš spořivý typ, nebo rád utrácíte?

Já jsem Jihočech, tedy umím peníze spořit. My spořivé typy se vyznačujeme tím, že přepočítáme peníze na hodiny naší práce. Na rozdíl od utrácivých lidí, kteří to přepočítávají na požitky. Třeba na pivo. Aby se mi věc líbila, musí být kvalitní a musím mít pocit, že jsem nebyl napálený.

* LN Máte – co se týká peněz – nějakou slabost?

Moje trvalá slabost je sprcha. Já se vždy ráno a večer velmi dlouho sprchuju. Je to asi taky jediná věc, ve které jsem ostentativně neekologický. Tam peníze doslova tečou do kanálu.

* LN Co nejvýstřednějšího jste si v životě pořídil?

To jsou mé dvě saka. Měl jsem červené a zelené. Pak jsem také nosil kalhoty s anglickou vlajkou. Sním o fujaře. Chtěl bych takovou tu opravdovou slovenskou fujaru, která je metr padesát vysoká.

* LN Dáváte také peníze na charitu?

Ano, mám adopci na dálku. To je asi největší částka.

* LN Šetříte si na důchod?

Nejradši bych to řešil jako rentiér. Měl bych nějaký byt a z něho by mi pak tekla polovina důchodu. Kdybych si koupil dva byty, neměl bych mít problém.

* LN Co nejdůležitějšího jste se o penězích naučil?

Jedno moudro jsem se naučil od svého kamaráda, který přepočítává peníze na hodiny své práce. On se koukne na myš a řekne: „To nemá cenu opravovat. To budu opravovat déle, než je moje hodinová mzda.“ Já bych to dřív opravoval za každou cenu.