PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011
1. Kdy a proč jsem se naposledy nahlas smál:
Já: Erlanku, víš, kdo je to psycholog? E (3 roky): Ano. To je takovej velkej pán až do stropu. Já: A co dělá? E: Má meloun. Já: A co dělá s tím melounem? E: Háže ho z okna... Já: A co dělá táta? E: Ten ho sní... Já: Ten meloun? E: Ano.
Tak teď by mě zajímalo, co na to Freud. Tohle jsme ve škole jaxi nebrali...
2. Kdy jsem naposledy vyznal lásku:
Minulý týden jsem se romanticky rozňahňal a jiráskovsky rozepsal. Poslal jsem ženě sms ve znění pozdějších předpisů: "Ťuťu."
3. Kdy jsem naposledy překonal strach:
To trénuji pravidelně, když chodím za noci přes les a pár metrů ode mne chrochtají bachyně a kanci. Uf. Tedy doufám, že to jsou bachyně a kanci, protože jinak bych se bál úplně zbytečně.
4. Kdy jsem se naposledy pro něco nadchl:
Teď mi učarovala Huntingtonova demence. Ještě že není Klimešova...
5. Kdy a proč jsem naposledy plakal:
Abych řekl pravdu, už se na přenosy z poslanecké sněmovny raději nedívám...
6. Kdy a co jsem naposledy záviděl:
V 01:45 se z peřin ozve: "Vodu!". Já málátně vstanu. Donesu životodárnou tekutinu. Ono se to napije a zpět zapadne do duchen. Já si pak už jen prohlížím strop, celá rodina v limbu a jim tiše závidím, jak zařezávají. To bude zase zítra den Dr. Mátohy...
7. Kdy a proč jsem se naposledy vytočil:
Tuhle mě vytočili kluci v autobuse, že házeli odpadky ze dveří na chodník. Měl jsem rázem pocit, že jsem zase v lese mezi kanci.
8. Jak jsem naposledy vyhrál:
Sedl jsem si na sedačku k pianu a vyhrálaval jsem Suchýho, Šlitra...
9. Kdy jsem se naposledy dobře najedl a co to bylo:
||: Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu. :|| Knedlíky se zelím, se zelím kyselým, pak jsem jed' u stolu, kdo ví, co v rosolu. To koukáte, to koukáte, co jsem měl dnes k obědu! U A U A U AA UU A Desátá sloka... http://www.youtube.com/watch?v=L5DRkHltXQg
10. Kdy a proč jsem naposledy nadával:
Když poslanci schválili střídavou výchovu dětí jako první volbu při rozvodech rodičů.
11. Kdy a co jsem si koupil jen tak pro radost:
Koupil jsem si úžasnou nabiječku akumulátorů, co ukazuje proud, napětí, kapacitu, čas nabíjení a já nevím, co ještě...
12. Kdy naposledy jsem měl radost jako malej kluk:
Teď jsem našel program MuseScore. Konečně pořádný freeware na psaní not! Tak jsem asi do čtyřech do rána psal fugu pro Juditku, ať má z dětství taky nějaký pořádný trauma. (http://noty.klimes.us)
13. Kdy mě naposledy rozesmála žena:
Když mi napsala: "Mám pro tebe překvapení. Asi budeš mručet..." Nemýlila se moudrá to žena. Poslední ale vlastně bylo toto:
Míša: Dojedu do Lídlu pro plenky
Já: Vezmi si kolo.
Míša: Jasně...
Jen doufám, že to nebyly plínky na tu Klimešovu demenci.
14. Kdybych měl něco dělat naposledy, co by to bylo:
Minulé daňové přiznání. Kéž by to bylo už naposledy. Ale takových věcí je více. Rozhodně bych si nerad znova švihnul lymfom, i když jsem díky němu poznal řadu skvělých lidí okolo Lymfomhelpu (www.lymfomhelp.cz).
15. Kdy jsem naposledy udělal faux paus:
Jda onehdy intravilánem do práce nenašel jsem sice žádný meloun vodní, co nějaký psycholog vyhodil z okna, ale nefalšovanou houbu lesní. Zasnil jsem se: "Udělám na kolegyně nesmazatelný dojem svým kulinářským umem, jak v deváté sloce." Tak s velkou slávou Dr. Mátoha vyžebral trochu slunečnicového oleje a jal se smažit praženici a následně pražit smaženici, když tu v kuchyňce znenadání vyvalil se kouř zdola a roztáhl se v širá kola. Mezi námi, vypadalo to tam, jak když táhne Krakonoš na Trautenberka. Dalo mi pak dost práce, abych svůj nesmazatelný dojem vyzmizíkoval z rendlíku a vypudil Krakonošův deodorant z okna.
16. Můj poslední úlovek
No nazdar. To jsem nevěděl, že ty nefalšované houby lesní nebyly jedlé... Tož sbohom, národe. Bdi! Kanec je smrtelný, práce je živá, demence umírá, Šlitr si zpívá...
