Poznámka: "Geniální" článek pro Katolický týdenník.

Člověk nemusí být pokročilého věku, aby byl pamětníkem vítězného tažení počítačů světem. Počítače opustily klimatizované místnosti, kde je obsluhovali lidé v bílých pláštích, ne nepodobní doktorům, a nastěhovali se k obyčejným lidem do bytů, kanceláří, do školních tříd, ordinací doktorů atd. Každý s nimi přijde do styku, buď přímo nebo nepřímo: Studenti musí na nich psát seminární práce, redakce dávají přednost, když texty článků dostanou na disketě, rozdělování všech důchodů a sociálních podpor je řízeno celostátním počítačovým systémem atd. Někdo je touto novotou okouzlen, někdo zděšen. Nicméně počítače už do našeho světa pronikly, nemůžeme před nimi uniknout. Zamysleme se nad tím, co může počítač lidem nabídnout, a, čím jim může uškodit.

Nikdo, kdo se dobře naučil ovládat nějaký program na psaní textů (tzv. textový editor), nechce již psát na psacím stroji. Pochopitelně - kdo dokáže napsat oficiální dopis napoprvé bez jediného překlepu, bez dodatečných oprav? Proč neustále přepisovat celý text, když v počítači stačí vzít celý odstavec a přenést ho z konce dopisu na začátek. Změnit pořadí slov pouhým přetažením slova na novou pozici. Počítač nám zkontroluje překlepy atd.

Pro mnohé lidi se stal počítač pouhým lepším psacím strojem, nicméně dnes nabízí mnohem víc. V módě jsou multimédia a sítě. Díky multimédiím mohou počítače ovládat snad vše, co běží na elektřinu. Na Ruzyňském letišti sedí operátor u stolu s obrovskou obrazovkou, na ní je obrázek přistávací dráhy. Operátor ukáže na nějakou část, stiskne tlačítko myši a celá letová dráha se rozsvítí. Stiskne tlačítko podruhé, dráha zhasne - jako kouzelník.

Navštívil jsem v Bavorsku malý kostelík. Moje známá mi ukázala varhany. Krásný hrací stůl: dva manuály s pedálem a na boku disketová jednotka. Když onemocní varhaník, stačí zasunout disketu, navolit číslo písně, stlačit tlačítko. Stroj zahraje krátkou předehru a po ní sloku písně, kterou na disketu před časem nahrál zmíněný varhaník.

Za levný peníz si dnes může kdokoli dokoupit ke svému počítači zvukovou nebo midi kartu a tak jeho počítač začne vydávat zvuky - začne mluvit a hrát. Varhaník nahraje do počítače skladbu, kterou chce zkoušet s muzikanty. Jak hraje, objevují se na obrazovce noty, a protože je skladba pro zpěv příliš vysoká, párkrát klepne myší a všechny party jsou transponovány z E dur do D dur. Stačí je jen vytisknout a může se zkoušet.

Díky počítačům je mnohem snazší se učit jazykům. Každý ví, jak zdlouhavé je číst se slovníkem, zvláště, když je objemný a vícedílný. Počítač, který má v sobě elektronický slovník, překládá ve zlomku sekundy. Stačí napsat neznámé slovo a v mžiku vidíme jeho překlad. Existují rovněž výukové programy, které předčítají nahlas text. Počítač nahraje i žákovu výslovnost, který může porovnat, jak se jeho výslovnost liší od nahrané.

Nedocenitelná je však pomoc, kterou přinesli počítače postiženým lidem. Nyní existuje celosvětová síť Internet, která je relativně lehce dostupná. Je na každé vysoké škole. Za jistý poplatek se k ní každý může připojit pomocí telefonu. Na této síti jsou volně dostupné celé knihovny, kde můžeme najít jak beletrii, tak odborné časopisy. Takto lze získal celou Bibli, Vyznání od sv. Augustýna, Orthodoxii od Chestertona atd. Můžeme si dopisovat s celým světem. Dopis, který napíšeme, je v Americe za minutu. Můžeme si přečíst, co nám nabízí Vatikánská knihovna. Člověk, který je upoután na kolečkovou židle, se může kdykoli přihlásit do nějaké 'diskusní místnosti' na Internetu, kde často probíhá živelná diskuse mezi účastníky z celého světa. Díky počítači jsou si všichni rovni. Je třeba umět jen psát na stroji.

Před časem jsem pracoval v České unii nevidomých a slabozrakých, která provozuje celostátní informační službu pro nevidomé. Vzpomeňme si, že slepota byla v biblických časech prokletím: Slepý nesměl přistoupit k oltáři jako kněz - "Slepý a kulhavý nevstoupí do Božího domu." (2 S 5, 8 - Mimochodem i tento citát jsem vyhledal pomocí počítače.) Největším problémem slepých je malý přísun informací. Díky počítačům mají přístup ke knihovnám, k aktuálním informacím.

Pomocí scaneru a počítače si sami převedou časopisecký článek do textu, které jim místo obrazovky zobrazí tzv. braillský řádek, nebo jej přečte nahlas speciální program. Ve zmíněné Unii neustále přibývají na síti Braillnet nové knihy a nová čísla časopisů. Například bohatá je náboženská knihovna, která čítá přes 150 svazků. Nevidomý například z Ostravy zavolá na telefonní číslo Unie pomocí modemu získá poslední číslo Perspektiv či Teologických textů.

Záludností počítačů je několik. Především je to nebezpečí polovzdělanců. Při práci z počítačem je nutné mít dobré základní znalosti a svědomitě dodržovat jisté zásady. Pořádek v počítači se vždy vyplatí. Pokud někdo neovládá základní práci se soubory - ukládání na disk, tisk atd. - je velice nebezpečné na počítači pracovat, protože se chová nevyzpytatelně. Práce za tři týdny se najednou ztratí a není k nalezení. Údaje v počítači a na disketách jsou rovněž mnohem zranitelnější než papír a knihy. Jejich vytvoření dá mnoho práce a velice lehce se ztrácejí. Proto stále je třeba data zálohovat, a každých půl roku si udělat kopii všech souborů, které jsme sami vytvořili, na nové, značkové diskety a uložit na bezpečné místo, kde se jim nic nemůže stát.

Hraní si s počítači vede velice často k sociální izolaci. Na rozdíl od postižených, kterým sociální bariéry spíše pomáhá prolomit, u tělesně zdravých lidí mívá někdy opačný účinek. Sociální izolace je podle mého názoru horší než vliv počítačových her obsahujících násilí. Ty mohou mít nepříznivý vliv spíše u malých dětí. Sociální izolace je může být útěkem od problémů. Znal jsem manželství, kde neshodu s manželkou, řešil manžel tak, že se zavřel ke svým pěti počítačům, a stále na nich něco programoval.

Jistá osobní kázeň nikdy neuškodí, například jsme s bratrem ze svých počítačů smazali povýtce všechny hry. Proč hrát šachy nebo karty s počítačem, když je můžeme hrát spolu. Proč vůbec hrát počítačové hry, když si můžeme jít popovídat s přáteli. Počítač je nástroj, je lépe ho používat jen k práci a k učení. Bavit se můžeme i jinak, i tak mnozí z nás tráví u obrazovky víc času, než je zdrávo.

Počítač je stroj. Není ani dobrý, ani zlý. Záleží toliko na člověku, co s ním podnikne, na co jej využije nebo zneužije. Počítač jen násobí možnosti člověka a tím i důsledky jeho morálky. Svoji hřivnu člověk může propít u piva, nebo ztratit při počítačových hrách, nebo sledováním videa.

I varhany řízené počítačem mají svůj rub. Kdyby neexistovala možnost přehrávat mešní písně z nahrávky starého varhaníka, musela by se moje známá sama naučit hrát na varhany. Mohla tak být touto dobou dobrou varhanicí. Takhle se jen naučila ovládat disketovou jednotku. Může za to počítač nebo nedostatek její motivace? Asi svým dílem obojí, nicméně počítač je stroj nemá žádnou mravní odpovědnost za své hřivny, tu má před Bohem jen a jen člověk. Před každým člověkem stojí jiný úkol. Někdo by se měl na počítači naučit pracovat, aby byl více prospěšný. Jiný by se měl od něho odpoutat, aby na něm nebyl závislý. Stále však musíme mít na paměti, že počítač je jako oheň - dobrý sluha, ale zlý pán.