Vážení a milí,

"Soudruhu kapitáne, služba v roce 2023 nebyla nic moc."

Po knize o Dysthymii jsem si řekl, že si dám na pár let oraz. Už mě to psaní leze krkem. Kniha se sice napíše za půl roku, ale pak se s ní hádate ještě čtyři roky, než spatří světlo světa. Tyto tři roky jsou opravdu únavné, ale bez nich by ta kniha byla odfláklá, takže to nejde přeskočit. Takže letos jsem si hrál s jinými věcmi, z části muzika, zčásti elektrotechnika.

O dystymii jsme ale napsali další větší článek pro časopis Prevence, aby si učitelé uvědomili, jaká je psychopatologická zátěž populace a jak jim likviduje výuku, viz letošní PFko.

Další velký psychologický článek byl o věkovém rozdílu mezi partnery. Optimální věkový rozdíl se dá dost exaktně demonstrovat na parametrech vztahu a není možného ho jen tak ignorovat. Humor ve vztahu - mají ženy smysl pro humor? Jo, a to víte, že všichni lidé, co nerozumí vtipu, mají jít do vězení? Je to smutné, ale je to tak.

Elektrotechnika

Urologická váha byl sice projekt technicky úspěšný, ale ve výsledku dost depresivní, protože mi na sklonku pozdní dospělosti došlo, jak tady stát ovládá doktory a jiné profese, jak z nich ždíme výpalné, kterému se kulantně říká certifikát. Prostě až bude nějaký politický panák zase skuhrat, že ve státní pokladně či ve zdravotnictví nejsou peníze, tak je dobré se ho zeptat: „A proč nezkrouhnete mafie okolo certifikátů?“ Jen na jedné urologické váze ušetříte jářku 100.000 Kč. To je plat zdravotní sestry skoro na tři měsíce.

Triumfálního vítězství dosáhl ale zavařovací hrnec podomácku, protože ten žádné certifikáty EU nepotřebuje.

Teologie

Z teologie bych zmínil předělaný článek na téma, na které bych sám asi psát nezačal: Existují bytosti jako anděl či ďábel? Ale dotaz tu byl, tak jsem to sesumíroval, jak jsem si myslím, že to je.

Toto starší vyprávění o sv. vojákovi z bitvy u Magdeburku, který se v té bitvě zachoval obzvlášť nelidsky, jsem doplnil o vyprávění Marie Ebner Eschenbach o podobném činu jednoho stařečka. Články o teologii nemají za cíl prvoplánově někoho nadchnout pro víru, ale spíš vysvětlit jinou terminologii, kterou používáme. Já mám k činu popisovaného vojáka velké sympatie, ale je mi jasné, že to není jen tak přenositelné. To jenom, pokud by se Vám tento svět myšlení taky líbil. Mně kdysi učaroval, a tak ho nabízím dál. Ale je to jako s olivami - jsou sice vynikající, ale mnoha lidem nechutnají. Řada lidí jim však přijde na chuť až s léty.

Kapela hrála, teď nevím třikrát nebo čtyřikrát. Pořád se to pomalu zlepšuje. Teď na poslední štaci jsem to poslouchal a řekl jsem si: "Ano, zní to jako profesionální kapela. No a?" Ale to jsem byl nějaký depresivní, protože už přes měsíc se mě drží nějaký protista, asi virus a jsem celý nedomrlý...

Ulož.to - Alexandrijská knihovna naší doby

Vůbec ten konec letošního roku nestál pocitově za nic, předvánoční střílení na náladě taky nepřidá. Každopádně ještě víc mě zdeptalo zničení uloz.to. To jsem opravdu měl pocit, jako když se zapálila Alexandrijská knihovna - největší knihovna ve středověku. Hořela prý tři dny. Tady přišla Evropská Uhnije a udělala cvak - a patnáct let práce a úsilí tísíců anonymních přispěvovatelů padlo v niveč. Mám takový pocit, že končí období svobody, kdy se nám dobře žilo. Prostě návrat k samisdatům, prostě co člověk nemá doma na svém serveru, jako by nikdy neměl. Též mě to utvrdilo, že jediná smysluplná práce je pod licencí GNU-GPL, prostě co to jde, tvořit věci volně šiřitelné, aby je komerční projekty neubily. Autorská práva v době, kdy dílo není komerčně zajímavé, to dílo zcela ubijí. Šířit se nesmí, ale nikdo ho nesmí inzerovat. Například mám na mysli díla jako Úvod do tonální harmonie - opravdu velmi poučná kniha o harmonii od Emila Hradeckého. Ten už je dávno mrtvý. Vyšla v roce 1972. Dnes ji nikde neseženete. V knihovnách je zablokovaná, až tam zcela shnije, pak ji skartují. A tak ochrana autorských práv zničí to nejlepší, co Emil Hradecký napsal. Mám pocit, jako bych se vracel do dob bolševika, kdy si prostě každý musel vytvářet svou samisdatovou knihovničku a budeme si nakonec soubory předávat z ruky do ruky na flashkách jako dřív na disketách... Tedy teď abych si nakoupil vlastní zálohovací servery a vytahoval soubory ze záloh z CD a DVD. Jak za krále Klacka. Ano, děkuji Evropská Uhnije! O to tě teď budu mít ještě raději!

Když jsme u těch Řeků či Makedonců. V létě byla žena s dětmi v Řecku, hodně se jim to líbilo, ale já jsem byl nakonec rád, že jsem nejel. Přeci jenom celý rok pořád někde cestuji, tak jsem rád, když mohu zůstat doma.

Za pošahanou považuji též praxi Evropské Uhnije fedrovat nezralé děti do operací, kde místo změny pohlaví se jen nechají zmrzačit a vykastrovat a nejsou pak ani muži ani ženami.

Zbytečné utrpení si lidé způsobují odkládáním reprodukce, pak lítají po reprodukčních klinikách a poničení končí v náhradní rodinné péči. Snažil jsem se tedy popsat, jaký postoj k IVF mají věřící a proč.

Hudební nástroje

Loni jsem psal, jak u Kytary.cz jsem elegantně vrátil toho drahého, ale zcela neposlouchatelného Rolanda (roland-fp-90x-bk). Problém s příručním klavírem jsme vyřešili přes stejnou firmu. Ježíše donesl pro změnu Yamahu P145. Není ani moc drahé (12000 Kč) a má to obstojný zvuk klavíru - což je u mě podmínka nutná, aby to vůbec koupil. Zkoušel jsem to propojit s počítačem - šlo dobře třeba udělat dual - klavír s houslemi, takže nebude problém udělat split ap. Doufám, že najdu čas dát to na web.

Za zmínku stojí, že jsem zprovoznil Netolické elektronické varhany do funkčního stavu tím, že jsem k nim ještě doplnil zesilovač. Opravil jsem staré rozbité bedny Genius tím, že jsem na ebay koupil zesilovač se subwooferem.

Protože mám rád zamilované písničky a také humor Ivana Trojana, napsal jsem doprovod k písni Řeka hučí v klínu rozeklaných skal, kterou on cituje v nějaké reklamě pro T-mobile. Na tomto odkazu jsou i další písně, které zde neuvádím. Snad jen slovo do pranice pro muzikanty: Zdá se mi, že kuriozní koleda Byla cesta, byla ušlapaná je právě proto tak harmonicky a rytmicky kuriózní, protože to je původně španělský nápěv, u kterého se už dávno zapomnělo, že to byl původně španělský import. Každopádně posuďte sami.

Z nepříjemností letošního roku bych ještě zmínil zbořený počítač. Kvůli tomu jsem přešel z Ubuntu na Debian - zatím nelituji. Mám velmi zjednodušené Xwindows, takže počítač jede jako střela. Bohužel od té doby jsem stále ještě zcela nerozchodil emaily, včetně seznamu ftipálků.

Hebrejština a válka v Israeli

Po nocích, když nemohu spát, tak stále vytvářím GNU-GPL hebrejsko-český slovník (slovnik.klimes.us). Už to má necelých 4500 slovníkových hesel a necelých 15000 položek, tzn. přibližně tři tvary na heslo. Nahrubo to funguje i jako překladač. Ale přesto stále nejsem schopen si přečíst ani článek z novin. Prostě pořád překládám po větách. Hebrejština je strašně těžká řeč.

Židům jsem hodně záviděl jejich minulého presidenta. Měl rád děti a hodně se angažoval, ač nemusel.

Jen pár slov k izraelské válce. Tento vývoj jsem dávno předvídal (viz 2. světová válka). Naopak nebýt zkušeností Židů s holokaustem, tak by dnes žádní Palestinci už dávno neexistovali. Velký omyl poválečných generací je sen, že válka by se snad dala vést gentlemansky. Bohužel nedá. Když vedete válku mírně, tak si poražený myslí, že nad vámi vyhrál tím, že intenzivně vřeštěl, protože tou dobou doufá v pomoc okolí. Teprve když poraženého zdeptáte tak, že si je jist svou smrtí a kdy je mu jasné, že mu nic nepomůže, pak mu můžete dát milost a bude vám možná vděčný (viz hraná poprava Dostojovského). Tedy od začátku sporů Israel vedl války s Hamasem gentlemansky bohužel jen do fáze vřeštění Hamásu, takže Hamas si vždy myslel, že v podstatě vyhrál díky své diplomacii, ne kvůli benevolenci a smířlivosti Židů. Dokud Hamás nepochopí, že mu žádné společenství národů ani jiní arabové nepomohou, a když opravdu bude vydán na milost či nemilost Židů, pak možná s ním bude rozumější řeč. Bohužel do té doby z pásmy Gazy bude oraniště. Zcela na rovinu - udělat pásmo Gazy byla od začátku pěkná hloupost, ale to už nemá cenu řešit.

Židi mají sice hafo Nobelových cen, kterými se neustále chlubí, ale dvě věci nikdy neuměli - neuměli se dohodnout mezi sebou a neumějí nenaštvávat lidi kolem sebe. Naopak dokonale si umí udělat nepřátele i z lidí, kteří je mají rádi. To ale uměli skvěle už ve starověku. Teď nevím, která to byla válka ve starověku, kdy se k Židům blížila armáda a sousedi Samaritáni jim solidárně nabídli pomoc. Židi se jim pohrdavě vysmáli, a pak je ta cizí armáda samozřejmě snadno porazila. Nebo ví se, že Češi jezdí do Israele se sympatiemi k Židům, ale vracejí se se sympatiemi k arabům či obecně nežidům. Takže umění udělat si z přátel nepřátele není u Židů nic nového. Trochu mi to připomíná sousedovic kočku, která se k nám chodí nakrmit. Já jí dám granule, ona se nažere a odejde. Tím její zájem o mě končí. Podobně se na nás dívají i Židé. Dlouho mi trvalo, než mi došlo, že Židé nejsou formování křesťanstvím a neuvažují v rámci křesťanské lásky k bližnímu. Jsou to semité, byť v Evropě dost aklimatizovaní. To je, co okolní lidi na nich tak dráždí. O ni jim nabízejí citový vztah či přátelství, ale Židi o něj vůbec nestojí a dost neomaleně jim to dávají najevo. Stejně tak Židé moc neřeší nespravedlnost vůči nežidům. Například jsem měl klientku, která měla dvě děti s Židem, ten je unesl do Israele, a ona věděla, že je marné o ně usilovat, protože náboženské soudy v Israeli při sporech našinec-cizinec žádnou spravedlnost neřeší. Tento nerovný přístup je také zdrojem zlé krve v Israeli.

Každopádně jestliže jsou Židé hodně vzdálení našemu uvažování, pak Hamás je ještě větší exces. S Židy se ještě nějak domluvíme, ale s Hamásem a Palestinci se nedomluví ani okolní arabské národy - proto je nikdo z okolních národů nechce. Tedy v tomto sporu jsem na straně Židů. My bychom s Hamásem dopadli mnohem hůř. Tedy moc nechápu sílící antisemitské nálady. To, že mám problém s vlky, ještě neznámená, že bych si lépe rozuměl s krokodýly.

Jen pro bližší představu. Češi mají zkušenost s Vietnamci a s Romy. Snadněji se ale domluví s Vietnamci, protože ti mají k majetku podobný vztah jako Češi - sdílíme s nimi chápání funkce plotu. Naopak Češi se vzájemně nechápou s Romy, protože ti k majetku přistupují s úplně jinou logikou (nomádskou, ne zemědělskou jako my). Z podobných důvodů jsem ve sporu Ukrajina Rusko na straně Ukrajiny. Opravdu jsem nikdy nechápal, jak Rusové, když měli problém s teroristy, nalili do ruského divadla, kde bylo 800 jejich Rusů, bojový plyn a zabili 130 vlastních lidí. Jestliže takto zachází se svými lidmi, jak pak budou zacházet s námi? Rusové nemají zábrany vraždit vlastní lidi jako mouchy, proto mi je jejich mentalita cizejší než Ukrajinská.

V počítači mám hodně článků, které jsem nějak nestačil nasypat na web, tak to budu dělat postupně se zpětnými daty.

Z loňského roku mohu opět potvrdit, že já stárnu a jen má žena trvá ve své kvalitě a stále zvelebuje žáky na v ZŠ v Újezdě nad Lesy, což je, jak slýchávám, dost nadlidský výkon.

Přeji klid a pokoj v novém roce

Váš

Jeroným Klimeš
http://www.klimes.us

PS. Samozřejmě, pokud chcete být úplně vyřazeni z tohoto email seznamu, neváhejte, napište. :-)
Jen pro úplnost, zde snad jednou budou všechny články za rok 2023.