Změňme volební systém!

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2006

Byl jsem vám ve zvláštní restauraci. Objednávám si jídlo, ale v menu stojí: Osolit, opepřit, okyselit, okmínovat... Zavolám si vrchního a povídám: "Pane vrchní, já tomu menu nerozumím. Doneste mi prosím guláš." Vrchní na to: "Vy tady nebudete rozhodovat, co budete jíst. Dostanete brynzové halušky. Můžete si je ale dochutit podle menu." Povídám vrchnímu: "Halušky??? Ty zrovna nemusím..."

Bohužel se ale nejednalo o restauraci, ale o naše volby do Parlamentu. Poměr sil je v Čechách již dávno znám a je vcelku stabilní, proto již před volbami víme, kdo je na volitelném místě kandidátek. Můžeme vyjmenovat tak 180 poslanců, kteří mají místo v Parlamentu jisté, ještě než dojdete k volební urně. Jsou to zejména ti, které známe z plakátů, z televize, z korupčních skandálů ap. Naše "svobodné volby" za více než miliardu korun rozhodují pouze o přibližně 20 poslancích, kteří leží v kandidátkách na pomezí nevolitelného místa. Tito většinou neznámí lidé rozhodnou, zda ODS bude o silnější než ČSSD, a kdo tedy sestaví vládu. Prostě halušky jsou vařeny. V červnu si je jen dochutíme.

Proč máme takový neuspokojivý druh poměrného systému? Přijal se po revoluci a nikdo tehdy domyslel jeho důsledky. Bohužel dnes je prakticky nezměnitelný, protože z něj tyjí ti, kteří by jej případně měli změnit. Kdyby se do zákona po revoluci omylem dostalo, že poslancem může být pouze člověk do 150 cm, pak v Parlamentu by seděli jen lidé malého vzrůstu. Takoví poslanci by neměli snahu změnit volební systém, aby byl otevřený pro vysoké lidi. Dobře by věděli, že volič má raději typy vysoké než malé, takže v příštích volbách by už neměli šanci. Ani naši poslanci nechtějí změnit volební systém, díky kterému máme furt jen "halušky".

O tom, jací lidé zasednou v parlamentu, volič nerozhoduje. To je interní záležitostí stran - z pohledu voliče tedy neprůhledná kabinetní politika. Případný kandidát na místo poslance se ani nemusí zajímat o voliče. Ba naopak, skutečný zájem o voliče by se mu mohl nevyplatit. Takového kandidáta především zajímá jeho stranický leader. Vedení strany totiž rozhoduje, zda se ocitne na volitelném místě. Chcete-li být v Parlamentu, tak klidně ignorujte voliče a za to jděte na ruku stranickým bossům a papouškujte jejich názory.

Jsou-li volby personálně rozhodnuty dříve, než se jde volit, pak není pravda, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Poslanci nepředstavují reprezentativní vzorek naší populace. Jsem přesvědčen, že občané České republiky si opravdu nezaslouží, aby jejich zákony schvalovali lidi, které k moci dostala především oddanost straně. To má též za následek, že poslance nezajímá problém, o kterém se hlasuje, ale pouze to, která strana jej předkládá. Pokud zákon předkládá ČSSD, pak to pro poslance ODS znamená takřka automaticky, že bude hlasovat proti, a naopak.

Tenhle Kocourkov by se dal snadno prolomit jen malou úpravou volebního zákona. Stačilo by, kdyby strany nesestavovaly pořadí na volebních kandidátkách, ale výsledné pořadí by vyplynulo pouze z preferenčních hlasů. Hlas byste mohli odevzdat buď s preferencemi nebo bez. Strana by dostala počet křesel podle počtu hlasovacích lístků. Na nich by ale zasedli pouze ti, kteří dostali nejvíce preferencí, a ne ti, co mají uvnitř strany nejostřejší lokty, jak je tomu dnes. Tímto by nebyli ohrožení bosové stran, protože ti většinou dostávají nejvíce preferenčních hlasů, ale především ti, jejichž kariéra je založena na bezmyšlenkovitém papouškování. Před volbami by nikdo neznal složení Parlamentu jako dnes. Volby by snadněji přinesly personální změny, poslanci by se museli víc zajímat o voliče a jejich preferenční hlasy.

PS. tento volební systém se nazývá volební systém jednoho přenosného hlasu (single transferable vote) a je to druh poměrného systému. Volič má jeden hlas, ale na lístku může udělovat preference jednotlivým kandidátům bez ohledu na stranickou příslušnost. Může udělit tolik preferencí, kolik je v obvodu mandátů. Ty jsou rozdělovány podle výpočtu tzv. Droopovy volební kvóty. Používá se v Irsku, na Maltě a v horní komoře parlamentu v Austrálii.