Topolánek ztrácí nervy
Poslední exces? Nedělní zbytečně rychlá jízda na tenis

Jana Machálková, PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2008

Premiér se dokáže chovat slušně, ale teď si myslí, že je to k ničemu, hodnotí chování šéfa ODS psycholog Jeroným Klimeš.

* LN Nedávno jste v rozhovoru pro MfD řekl, že politika přitahuje psychopaty a sociopaty. Premiér Mirek Topolánek je poslední dobou dost podrážděný, chová se arogantně, nepůsobí zkrátka zrovna jako ten, kdo se umí ovládat. Nesedí trochu na něj ta vaše diagnóza poruchy chování?

Porucha chování znamená, že ten člověk své chování v podstatě nedokáže ovládat. Jakmile diagnostikujete poruchu, člověka tím do velké míry zbavujete viny a odpovědnosti za toto chování. Nejsem tedy přítelem toho pokaždé, když se objeví nějaké závadové chování, okamžitě přispěchat s nějakou diagnózou. Osobně si nemyslím, že by Topolánek byl psychicky narušený, a proto se chová jako hulvát. V jisté době, těsně po těch patových volbách, se odehrávaly velké debaty, jak vnitrostranické, tak mezi dalšími stranami. Do této doby se Topolánek choval vcelku korektně. Pak ale zřejmě dospěl k tomu, že tato taktika, tedy korektní chování, se nevyplácí. Možná mu to i poradili jeho mediální poradci. Začal tedy hrát roli takového uvolněného světáka, kterou hraje do dneška. Je to takové vabank chování. Je mu jedno, co si o něm lidé myslí.

* LN Takže je v podstatě rezignovaný?

Ano. Je to jednak rezignace a jednak doporučení těch mediálních poradců, kteří mu tuto taktiku buď rovnou doporučili, anebo alespoň schvalují. On je přitom člověk, který je schopen korektního chování. Jen si myslí, že se mu to nevyplatí.

* LN Myslíte, že se na sebe dokáže podívat nezávislýma očima, nebo už je tak “zajatý” prostředím politiky, že už si ani nedokáže vyhodnotit, že na lidi může působit špatně?

Vysoká politika je opravdu nátlakový boj. Je to vidět na chování nejen Mirka Topolánka, ale i Jiřího Paroubka. Chovají se k sobě hodně neurvale i v zákulisí. Když ale vylezou před lidi, chovají se slušně. To je takový úzus. Paroubek z této role málokdy vypadne. Je vidět, že lidé mají nějaké vnitřní já, a potom takovou Potěmkinovu fasádu, kterou nám kladou před oči.

* LN Topolánek ale tu Potěmkinovu fasádu poslední dobou zrovna moc nenasazuje. Lidé, kteří ho znají jen z médií, musí mít pocit, že svou roli nezvládá...

Topolánek jede na doraz. Nyní je premiérem a myslím, že je vnitřně přesvědčený, že se mu to už nepodaří zopakovat. Proto se podle mě takhle chová. Hraje prostě vabank.

* LN Jak si myslíte, že se premiér chová v soukromí, mezi svými blízkými a rodinou?

Myslím, že to, co nyní vidíme, je jeho horší tvář. Je to tvář rezignovaného člověka, kterému se už nevyplatí se o cokoliv snažit. Rozbil si rodinu a zřejmě z toho nemá dobrý pocit. Může tam být ještě takový polovědomý vztek na sebe za to, co udělal. Rozešel se s ženou a za tři týdny říká, že by s ní rád zůstal kamarád. Vypadá to, že napřed udělal sebevražednou akci, a pak ji chce odvolat. On si v období kolem voleb hodně rozvrtal mezilidské vztahy. Udělal vabank s rodinou a teď v politice to má trochu jako Bart Simpson na skejtu. Může tam být pocit zmaru a takového toho: vlezte mi na záda. Ale podotýkám, že toto jsou jen moje dojmy. Mohu se mýlit. Nejsem kamarád pana Topolánka, nechodím s ním na pivo.

* LN Kam podle vás jeho nynější chování může vést? To asi není věc, se kterou se psychika časem vyrovná sama...

Časem se situace může stabilizovat. Premiérem nebude navěky, za čas odejde do zákulisí. Jakmile se mu jeho celková míra stresu zklidní, mohl by se uklidnit i on. Otázka je, jestli ho svět politiky nezdeformuje tak, že toho nebude schopen. Když totiž lidé honí toho holuba na střeše, tak často udělají spoustu chyb, které nejsou odvolatelné.

Příliš rychlí veřejní činitelé

7. května 2004 Bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas se vezl v autě, které překročilo povolenou rychlost pro jízdu na dálnici o sto kilometrů v hodině. Ministrova limuzína se tehdy řítila po dálnici D1 směrem na Brno. Ministr se zapnutým majáčkem a houkající sirénou spěchal na seminář o vinařství.

3. června 2004 Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross na cestě ze svého barrandovského bytu k budově Úřadu vlády překročil rychlost třikrát. Jednou dokonce o 70 kilometrů v hodině - bez blikajícího majáčku.

20. července 2006 Někdejší policejní prezident Vladislav Husák jel do práce po rychlostní silnici Karlovy Vary - Praha. Vůz Škoda Superb, který policista řídil sám, uháněl rychlostí 190 kilometrů za hodinu. Husák se k rychlé jízdě přiznal, na tři měsíce se vzdal řidičského průkazu a zaplatil pokutu deset tisíc korun.

25. července 2006 Vládní limuzína tehdejšího ministra vnitra Františka Bublana se řítila bez zapnutého majáku rychlostí 170 kilometrů za hodinu. Bublan tehdy odmítl jakékoli osobní pochybení.

17. listopadu 2007 Auto předsedy sociálních demokratů Jiřího Paroubka vyfotografovali reportéři Blesku a Aha. Podle nich se auto na cestě do Mariánských Lázní řítilo rychlostí 200 kilometrů za hodinu. Paroubek tehdy cestoval na svou svatbu s překladatelkou Petrou Kováčovou. Řidič tehdy předjížděl také na dvojité plné čáře. Cestu si Paroubek nepamatoval, tvrdil že spal.