Lidské právo na vši aneb
Zastáváme se slabších, i když nejsou v právu

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2016-11-28

PDF verze

ROZHOVOR Způsob naší demokracie, kdy si menšiny diktují a většina se musí podřizovat, považuje psycholog Jeroným Klimeš za nešťastný. Bývalý konzultant pro veřejného ochránce práv a rovněž exporadce ministra práce a sociálních věcí má už plné zuby Evropské unie, jalových keců o lidských právech i klamavé, politicky korektní mluvy. Tím, že se liberálové zastávají slabších, i když nejsou v právu, docílili jen toho, že v konkrétních případech jsou zavšivené školy, ale v přeneseném slova smyslu je zavšivená celá společnost.

Neustále se mluví o tom, že je česká společnost rozdělená. Vnímáte ji také tak, nebo je to podle vás spíše mediální záležitost a snaha těch, jimž by polarizace vyhovovala, přesvědčit o tom veřejnost?

Naše společnost není jen rozdělená. Ona je ostrůvkovitá. To je problém blahobytných societ, který je známý už minimálně tři tisíce let jako babylonský efekt. Úspěšné society se zákonitě rozpadají, protože ztrácejí společnou řeč. Všichni sice mluví česky, ale jeden druhému nerozumí. Kdyby tento jev působila nějaká menší skupina lidí, byla by to dobrá zpráva, protože by se s tím dalo něco dělat, například tu skupinu eliminovat. Pokud je to ale vlastnost našeho genomu, je to zpráva horší.

Od těch, kteří se jinak často ohánějí demokracií, se ozývá jako v případě Brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem pohrdlivé, že volby rozhodli staří a nevzdělaní lidé z venkova a menších měst. Dá se vzhledem k dění u nás kolem 28. října a 17. listopadu soudit, že právě věk, vzdělání a bydliště jsou dělicí čárou i české společnosti, nebo ji rozděluje něco jiného?

V české společnosti rozhodně nejsou tato kritéria dominantní. Dominantní je souboj dvou ideologií – liberálně-levicový versus konzervativně-pravicový. Ten první reprezentuje všelijaké volnomyšlenkářství a obecně uvolněné mravy. To druhé spíš tíhne k řádu či náboženství. Ta první vítá každé rozvolnění zavedených pravidel. Ta druhá to vnímá jako cestu do pekel a je již mnoho let v defenzivě. Trump je ukázkou toho, že lidé mají už dost toho, co by se dalo nazvat „lidské právo na vši“.

Cože? Co je to lidské právo na vši?

To mě napadlo tuhle, když moje žena přišla s větou: „Ve škole v Újezdě nad Lesy jsou zase vši.“ Já říkám: „Jak zase? Snad stále ještě...“ Prostě co jsme se přistěhovali do Újezdu nad Lesy, neustále slyším, že ve škole jsou tací či onací parazité. Prostě by stačilo nakoupit lupy a mikroskopy a mohli bychom újezdskou školu vyhlásit za největší českou, státem chráněnou zoologickou zahradu havěti do půl centimetru.

A že vám skáču do řeči, proč to nejde?

Protože právníci si vymysleli lidská práva. Dřív to bylo ještě rozumné právo na život. Dnes to v praxi znamená, že školník s jednou „pančelkou“ se nemohou postavit do dveří a zkontrolovat všem dětem hlavy, ty zavšivené šlechtitele parazitů poslat domů a následně poslat zprávu na OSPOD, že tito rodiče zanedbávají řádnou péči o děti. Místo toho všichni slušní rodiče, a že jich v Újezdě není málo, neustále kupují odvšivující přípravky na děti. Já se raději ani neptám ženy, kolik tisíc jsme za ně za ty roky už zaplatili.

Jediné, čeho volnomyšlenkáři dosáhli se svými lidskými právy za poslední čtvrtstoletí tzv. demokracie, je zavšivit všechny základní školy v České republice a každému dítěti garantovat, že buď bude mít celé dětství vši, nebo celé dětství bude koupat hlavu v šampónu proti vším.

Tak podle toho, co povídáte, to u dětí platí doslova. Ale v ostatních oblastech to určitě myslíte jen jako metaforu, ne?

Ano, přesně tak. Nedávno jsem poslouchal v rádiu písničku nějakého metrosexuála, který se chlubil: „Zastávám se slabších, i když nejsou v právu.“ U této věty mi zatrnulo, protože to přesně vystihuje přístup liberálů k životu. Dvě tři sociálně slabší rodiny terorizují svými parazity zbytek Újezdu. Liberálové se jich zastávají, i když nejsou v právu, takže nejde jim zkontrolovat zavšivenou hlavu, kterou si ostatně fotí jejich spolužáci na mobily. To je podle právníků nepřiměřený zásah do jejich tělesné integrity. Tak kvůli právu na integritu všechny děti v celém Újezdě musejí být zavšivené, to ale podle stejných právníků už není zásah do tělesné integrity. Ve Francii pár uprchlíků kolem ilegálních táborů terorizuje okolní starousedlíky, ale vláda se jich zastává ze stejného důvodu – šaškuje s lidskými právy. To platí pro většinu menšin.

Co podle vás ještě tolik bije do očí v české společnosti?

Například jde o chronické neplatiče, kteří mají – řekněme – deset exekucí. Těch je v České republice kolem sta tisíc! Ano, slyšíte správně, naplnili by celou Olomouc. Ti systematicky a nevyhnutelně okradou každého, kdo s nimi má cokoli do činění. Proč se nezavedou veřejné registry těchto lidí? Proč nejsou omezeni na způsobilosti v nakládání s penězi? Proč nemají stanoveného finančního opatrovníka, který by jim spravoval finance, když to sami zjevně neumějí? Proč nejsou ustanoveni zvláštními příjemci sociálních dávek? Proč se jim nevyplácí podpora každý den v drobných částkách, které nemohou rozfofrovat za dva dny?

Zadržte, ale určitě by se našli tací, co by nám oběma vysvětlili, proč něco takového zavést nelze.  

Tak technicky by to všechno šlo, ale právně se to nesmí, neboť by to prý bylo proti lidským právům. A tak tato menšina terorizuje všechny, kteří je ubytují, všechny, kteří jim chtějí prodat třeba ojeté auto, všechny prodavače, kteří jim nabídnou cokoli na splátky. Stát svým liberálním přístupem nechrání své poctivé občany před nepoctivými. Stát pod praporem lidských práv nechá ožebračovat své poctivé občany nemocnými lidmi, kteří neumějí zacházet s penězi, zavšiví děti čistotných rodičů, při rozvodech nechá bezbranné děti napospas pěti procentům psychopatických rodičů. Proč? Protože nikdo neví, kam se poděla prezidentská standarta, na které se skvělo: „Pravda vítězí.“ Zůstaly nám jen rudé trencle s nápisem: „Zastáváme se slabších, i když nejsou v právu“.

Připomínka té akce mě přivádí k následující otázce. U nás Miloš Zeman, ve Spojených státech nově Donald Trump, v Rakousku se může příští měsíc přidat Norbert Hofer, jasnou favoritkou prvního kola prezidentských voleb, které se budou na jaře konat ve Francii, je Marine Le Penová. Co je důvodem pro to, že největší podporu získávají v různých zemích lidé, jimž je politická korektnost na hony vzdálená?

Ano, lidé mají dost práva na vši, a proto také mají dost politické korektnosti, čili zásady: „Nenazývejme věci pravým jménem.“ Když chcete adoptovat dítě, tak se v jeho papírech například dočtete: „Dítě je lehce mentálně retardované.“ Rodiče si řeknou: „No co, nemusí být génius. Já také nejsem žádný lumen.“ Jenže pak za pár let zjistí, že „lehká mentální retardace“ je politicky korektní označení toho, čemu se dříve říkalo debilita. Takže doma jim kvete dítě na úrovni Otíka z Vesničky mé střediskové: „Tak jsem slyšel, že jsi tomu Pražákovi načechral sloupek...“ Tomu se politicky korektně říká „lehké problémy“. Tomuto klamnému uvažování podléháme i my, profesionálové. Jednou v poradním sboru ministra práce a sociálních věcí jsme takto málem přehlédli střední mentální retardaci, čili imbecilitu, o řád těžší poruchu, a to tam sedělo devět kovaných odborníků na náhradní rodinnou péči. Kdyby se to dítě dostalo do rodiny, která žádala zdravé dítě, tak bychom jim nikdy nevysvětlili, že jim to devět odborníků neudělalo naschvál, aby se toho imbecila zbavilo, že se to stalo jen kvůli zavádějící politicky korektní mluvě. Prostě lehce přehlédnete větu uprostřed souvislého textu „dítě je středně mentálně zaostalé“.

Ta politická korektnost tedy nejen dělá společnost pokryteckou, ale škodí, jak vás tak poslouchám, i profesně?

To, co jsem řekl, je i odpověď na problém politicky korektní mluvy. Otíkovi ve zmíněném filmu nepomohli liberálové tím, že mu řekli: „Ty Otíku, nejsi debil, ty jsi jen lehce mentálně retardovaný.“ Naopak, pomohli mu ti lidé, kteří ho měli rádi, i když mu – jako pan Pávek – občas do debilů nadávali. Stejně tak soudci a právníci mají rádi jen svá lidská práva, ale děti nám nechají zavšivit a nás samotné nechají okrást nesvéprávnými lidmi. Myslím, že mnoho lidí považuje tento způsob demokracie za nešťastný a mají – stejně jako já – už plné zuby Evropské unie, jalových keců o lidských právech i klamavé politicky korektní mluvy.