1. Proč je zrovna Facebook a další sociální sítě tolik oblíbeným polem pro puberťáky i mladší děti? Je to způsobeno třeba tím, že děti mají pocit, že se jim nedostává tolik pozornosti, kterou by chtěly, a tak si to takto vynahrazují? Může rodina nějak svým přístupem předem zabránit tomuto "šílenství" a z něj plynoucího nebezpečí?
Je dobré si uvědomit, že pro malé děti je přirozeným prostředím rodina a než dospějí projdou několika exody do okolního světa. První se objevuje okolo třetího roku, kdy děti začnou strašně zajímat a přitahovat jiné děti. Dalším přelomovým okamžikem je vstup do školního kolektivu a dále pak samozřejmě puberta a samostatné bydlení v adolescenci či mladší dospělosti. Asi posledním a definitivním krokem v osamostatňování je potom smrt rodičů po padesátce.
Z toho vyplývá, že orientace na vnější svět a intenzivní snaha o jeho prozkoumání je naprosto neodělitelnou součástí dětského zrání. Dřív děti sedávaly u kašny po lípou či na hřišti, dnes jsou zavřené u počítače, ale princip je stejný. Otázkou je jen, jak mohou rodiče zabránit případnému zneužítí vlastních dětí v tomto novém internetovém prostředí, ve kterém sami nevyrostli. Bohužel dnešní generace rodičů v tomto nechává děti na pospas osudu. Zrovna dnes si mi stěžovala jedna matka, že s dětmi od 13 do 18 let si popovídá maximálně půl hodiny denně, protože odpoledne a večer celá rodina sedí každý u svého počítače.
I děti základní školy vysedávají u počítačů do noci, usínají při filmech, takže průměrné dnešní dítě má spánkový deficit okolo dvou hodin. Na to si pak stěžují učitelé, že jim děti po druhé vyučovací hodině padají únavou tak, jak dřív byly unavené na konci vyučování. Tedy rodiče by měli mít nastavené adminitrátorskými právy, aby se počítač sám vypl pro děti základní školy po 20. hodině, pro středoškoláky po 21.00.
2. Jak si jako psycholog vysvětlujete, že děti mají ve složce přátelé zařazeny desítky i stovky kontaktů a opravdu si o nich myslí, že jsou to kamarádi? Kdo je vlastně pro tyto děti kamarád, jaká kriteria v jejich věku kamarád splňuje?
Slovo přátelství se vyvíjí. Malé děti jím nechápou totéž, co studenti na vysoké škole. Je chyba vkládat do jejich slov dospělé významy. Děti lehce někoho prohlásí za kamaráda a stejně snadno na něj zapomenou. Pro malé dítě je kamarádem každý, od koho je dítě ochotné si vzít hračku. Pro školní děti je kritériem, kdo si s nimi příjemně popovídá - proto mohou mít "kamarádů" celé stovky. Zachazejí se slovem kamarád stejně volně jako například angličani, kde slovo friend se používá ve smyslu přítel i známým. Teprve s léty začínáme chápat přátelství jako svazek, který podobně jako manželství je schopen unést nějaké ty rány osudu.