PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2009

Podstatou očkování je prastará “homeopatická” úvaha – podobné léčí podobné (similia similibus curentur). Chceme-li někoho uchránit tuberkulosy, naočkujeme mu oslabené mykobakterie této choroby. Když někoho chceme chránit před černými neštovicemi, nakazíme ho planými neštovicemi. V oblasti ideologií je to podobné. Nejlepším očkováním proti špatným ideologiím je dobrá ideologie. Tato úvaha je sice naprosto přímočará, ale bohužel to není přirozená reakce rodičů. Když jsme oprávněně zhnuseni ze špatných ideologií – nacismu, komunismu, působení sekt, upalování čarodějnic, tak rodiče intuitivně dospějí k představě, že nejlépe ochrání své dítě před těmito ideologiemi, když to dítě nebude mít ideologii žádnou. Podobně nelogicky uvažují i lidé, kteří prošli bolestným rozchodem, který si rozhodně nechtějí zopakovat. I těm se do hlavy neodbytně vloudí myšlenka, že nejlepší by snad bylo nemít vztah žádný. Nebylo. I zde totiž platí, že nejlepším očkováním proti bolestným rozchodům je dobré manželství.

Ano, víme to všichni, že rasistickým žhářem, při kterém uhořela malá holčička, bude skoro jistě mladík z nějaké extrémistické organizace. Není na tom nic divného. Po pubertě se zakončuje vývoj inteligence a tito mladí jsou schopni pochopit různé ideologie, filosofie a náboženství, psychologii nevyjímaje. Jsou jimi doslova fascinovaní - je to v jejich věku nová, dosud neobehraná hračka, a proto začíná ideologické období (přesněji řečeno tzv. individuačně reflektivní víra). Pro charismatické vůdce jsou schopni nepředstavitelných obětí a nasazení. Svět ale vidí stále trochu dětskýma, čenobílýma očima - dobrý našinec versus zlý cizinec. Na jejich psychice nezávisí, zda ve svém ideologickém nadšení budou dělat něco užitečného nebo naopak destruktivního. Tímto obdobím prostě musejí projít tak jako tak. Užitečnost či škodlivost jejich nadšení zavisí na tom, jakou ideologií je naočkovali rodiče. Pokud je rodiče naočkují dobrými ideologiemi - dosaďte si za toto sousloví, co uznáte za vhodné - pak jejich ideologické třeštění může produkovat dobré ovoce. Ti, kteří si z rodičovského domu neodnesou žádnou kultivovanou ideologii, pak dost často zaplanou jasným plamenem k první ideologii, se kterou se seznámí. Náhoda rozhodne, zda bude dobrá či zlá. Rodiče se pak nestačí divit, jak jejich vlastní dítě vůbec mohlo napadnout zapálit dům i s dětmi či vymýšlet dokonalou vraždu a jiné šílenosti.