Siege, aber triumphiere nicht. Vítěz, ale netriumfuj.
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2021-08-11
Marii Ebner Eschenbach mám v hluboké úctě již řadu let. Seznámení s ní bylo opravdu náhodné, jak jen může náhoda být.
Kdysi jsem byl se skauty z Líbeznic na nějakém výletě v severních Čechách. Tam jsme šli do nějakého muzea, kde byly volně ložené školní sešity z Rakouska-Uherska či První republiky. Náhodně jsem narazil na krasopisně napsanou větu, u které jsem neznal autora:
Siege, aber triumphiere nicht. Vítěz, ale netriumfuj.
Ano, řekl jsem si: „To přesné.“ Jak říkal Werich: „Takové moudro se v novinách nedočtete.“ Jak vidíte, tak jsem si ten citát okamžitě vyfotil a po delším pátrání zjistil, že se jedná o jeden z jejích aforismů(*) , a tak jsem se seznámil s ní jako autorkou. Zkrátka lidí, kteří mají zvědomělé antimanipulativní postoje není mnoho.
Člověk musí znát zákony manipulace, aby se jim uměl bránit, ale nesmí se podle nich řídit, aby se sám nestal manipulátorem.
Zde vidíme, jak triumfální pocity, tak princip sdílené frustrace. Snoopy totiž kopnutím vyrovnal pocity vítězky i poraženého na stejnou úroveň. Zákony manipulací viz: JK: Partneři a rozchody 3. kapitola. Tady říká MEE oné dívce: Vítěz, ale netriumfuj nad Snoopym.
(*) Ebner-Eschenbach, Marie von. Aphorismen. 17. Aufl. Frankfurt am Main: Insel, 1996. 86 s. Insel-Bücherei; Nr. 543. ISBN 3-458-08543-2.
Rozvod expartnera démonizuje, úmrtí idealizuje
Je vědecky dokázaným faktem, že rozvod je psychicky náročnější než rakovina či úmrtí v rodině. Jeden důvod je, že rozvod zapíná válečnou strategii a bývalého partnera démonizuje, naproti tomu úmrtí idealizuje. Toto si můžeme ukázat na této ukázce, za kterou vděčíme chytrým lidem v Českém rozhlase, kteří znali MEE dříve než já: Zdealizovaná mrtvá matka.
Zkuste si představit situaci, že by přišly děti z rozvedené rodiny a řekly: Náš tatínek sice opustil maminku, ale za to nám dovedl „navýsost láskyplnou a dobrotivou nevlastní matku“. To umí pouze úmrtí: Táta ukáže na nebe a řekne: „Vidíte děti, to jsou oči naší maminky. Bůh si ji vzal do nebe a ona jako váš druhý anděl strážný se za vás přimlouvá.“
Zkuste si to obrátit do rozvodu: „Vidíte děti tamhle za plotem oči naší maminky. To soused si ji vzal do postele a ona jako váš druhý anděl strážný se za tam za vás přimlouvá. A teď se seznamte s navýsost láskyplnou a dobrotivou nevlastní matkou, kterou jsem vám vybral místo maminky.“
Tak už chápete, proč je pro psychiku dětí úmrtí rodiče lepší než rozvod rodičů? Z mrtvého táty se nestane krypl a z mrtvé matky se nestává zkurvená děvka. Osiřelé děti totiž vychovávají andělé a polobozi.
Jak vypadá nefalšovaná epidemie cholery?
Coronavirové branné cvičení je pravda důvod i příležitost, jak vykrást státní kasu, ale nesplňuje definici epidemie. Důvod je prostý úmrtnost se pohybuje v řádu promile. Tedy když máme vesnici 1000 obyvatel, tak každý rok umře deset lidí a stejně tak se i narodí deset dětí. Obmění se jedno procento populace. Coronavirus v tomto prakticky nic nezměnil - umřelo o jednoho, dva lidi více. Co Coronavirus ale změnil hodně je rozpočet této vesnice. Kvůli jednomu mrtvému si vesnice si vzala půjčku 35.000.000 Kč, tzn. 35.000 Kč na každého svého občana, tzn. zadlužila se na mnoho let dopředu. Roční rozpočet takové vesnice, pokud je 10 miliónů, tak je to hodně. Jak dlouho bude splácet díru v rozpočtu 35 miliónů?
Poslechněte si tedy osobní svědectví MEE, jak má vypadat pořádná epidemie: Když vstupujete do domu, tak překračujete mrtvoly. Z pětičlenné rodiny zbude jeden, nanejvýš dva (60% mrtvých).
- Cholera - úryvek z knihy Má dětská léta, která je k dipozici digitalizovaná v České národní knihovně.
Takto vypadal vesnický církevní pohřeb, na který ale nebyla v době epidemie energie. Před dechovou kapelou kráčím já doslova s křížkem před funusem. Za život jsem jako dítě zažil jistě přes sto takových pohřbů. Ve Vlachově Březí bylo takových pohřbů minimálně deset na jaře a deset na podzim - bez roušek, bez očkování i bez rozkradeného rozpočtu obce či státu.
Nicméně zde bylo mým hlavním úmyslem obrátit Vaši pozornost směrem k naší moudré krajance - Marii Ebner Eschnebachové a k jejímu dílu, a pokud se nad námi jako náš druhý anděl strážný dnes vznáší, tak ji poprosit, aby nám trochu své životní moudrosti předala, jestli může.