Král je mrtev! Ať žije domobrana!

Jeroným Klimeš 2004

Opět Čechami otřásá kuriózní případ. Až sedm let vězení hrozí člověku, který si chránil svůj majetek samostřílem. Těžko se ubránit sympatiím, jestliže jeho chata byla patnáctkrát vykradena, a kdy mu stav naší policie dává téměř stoprocentní jistotu, že než umře, tak mu chatku vykradou ještě možná třicetkrát. Z čeho však pramení naše sympatie? Možná z jakési úmluvy, která je dneska pozapomenuta, ale kdysi stála u vzniku království: Soudní moc bude patřit královi, ale on vás za to bude chránit před vnějším i vnitřním nepřítelem.

Náš právní systém jako by zapomněl na tuto úmluvu, respektive pamatuje si jen jednu její polovinu: "Nesmíte brát spravedlnost do svých rukou." Ale co se podělo s tou druhou polovinou? Nemá dotyčný právo na přiměřenou ochranu svého majetku? Podle stávajících zákonů by možná bylo přiměřenou obranou, kdyby chodil ve dne v noci okolo s své chaty s transparentem: "Prosím, nevykrádejte moji chatu, jinak na vás udělám bububu, víc totiž nemohu." Ale jak je vidno na tomto příkladu náš neschopný stát není schopen ochránit ani obyčejnou chatku důchodce. To se opravdu podobá dobám, kdy král zemřel a zavládlo bezvládí. Pomož si každý, jak umíš. Ať žije domobrana.

Náš parlament se však netváří, že by chtěl vymřít. Bylo by tedy na místě, aby se někdo oficiálně přihlásit ke "královské" odpovědnosti za ochranu občanů. Ten kdo selhal nebyl primárně občan. Selhal stát. Na zastupitelích státu tedy leží břímě viny a ti by se měli omluvit důchodci, že stát nechrání jeho majetek. Ne mu hrozit, že jej zavřou až zčerná. Nicméně pokud náš právní systém zatím s domobranou nepočítá, ale tím spíše jsou na řadě "mimořádné opravné prostředky" jako je milost a omluva ze strany presidenta.

Jak ukázala televize na Slovensku je možné, aby si občan chránil svůj majetek střelnou zbraní. Proč něco podobného nemáme i my? Jestliže stát není schopen ochránit bezpečí a majetek občanů, pak toto právo musí vrátit zpět občanům. Konec konců stejně toto právo občané státu či královi jen delegovali. Komu by vadilo, kdyby se zastřelilo pár zlodějů? Jenom zlodějům. Uvědomme si, že jediné, co nám brání, abych dotyčného důchodce nezahrnuli ovacemi, je obava, že by se mohly objevit štvanice na zloděje, nebo že by se stříleli lidé i kvůli ukradnuté tužce.

Království vznikla, protože lépe chránila lidi než bezvládí, kdy se po zemi potloukali loupeživé tlupy. Království se změnila v právní státy, ale loupeživé tlupy stále existují – jsou to nejen vykradači chat, ale i mnohé osobnosti, které vídáváme na titulních stranách magazínů a v televizi. Je však si třeba uvědomit, že koalice poctivých proti kriminálním lidem existuje stejně dnes jako před lety. Kriminální lidé jsou naším vnitřním nepřítelem, ať je to zlodějíček s ustřelenou nohou nebo Viktor Kožený, který si opaluje pupek za kradené peníze.

Nevím, jak čtenář, ale já za svého spoluobčana považuji pouze zoufalého důchodce, postřelený zloděj je pro mě žádný spoluobčan není, je to jen vnitřní nepřítel, který jen ohrožuje naši společnost. Nechápu, proč by měl jít do vězení náš spoluobčan za to, že zneškodnil našeho společného nepřítele. Stejně tak bych byl rád, kdyby se k tomuto jasně vyjádřili i státní zastupitelé, aby bylo jasné, na čí straně vlastně stojí: Na straně zlodějů nebo na straně poctivých občanů?