(”The Twelve Steps” from brochure ”Alcoholism - The Family Disease” )

Přiznat si, že nejsme schopni kontrolovat život a činy našeho drahého, je možná složité, ale tento první krok je základní, pokud chceme vyřešit náš problém. Když jsme schopni si přiznat svoji bezmocnost, přestaneme neustále zkoušet donutit alkoholika, aby přestal pít. Víme, že ho k tomu nepřinutíme. Přestaneme rýpat, apelovat, stěžovat si, protože pochopíme, že je to zbytečné.

Obrátíme svůj zájem k tomu, abychom znovu ovládli své vlastní životy, které se staly neovladatelnými díky našim bezplodným a frustrujícím pokusům “předělávat někoho jiného”.

Přiznání si toho, že nemůžeme mít pod kontrolou někoho jiného, nás oprostí od napětí a následkem toho i možná alkoholik pochopí, že potřebuje pomoc.

Uvědomte si obrovský význam tohoto kroku.

Přiznáme si, že situace, které se pokoušíme kontrolovat a řídit, poznamenaly naše myšlení. Na tomto bodě našeho zoufalství si uvědomíme, že musíme najít spirituální podporu a uvěřit v sílu, která je větší než ta naše. Pro mnohé z nás ji představuje Bůh, ale je na každém, co si pod pojmem síla větší než ta naše představí.

Je to tato síla, která nás vyléčí tak, že budeme zase schopni racionálně přemýšlet a jednat v našich životech s alkoholikem.

Pozorujte, jak logicky jeden krok navazuje na druhý. Přiznali jsme si svoji bezmocnost nad alkoholikem a že my sami nejsme schopni se vypořádat s našimi problémy. Uvěřili jsme, že tu je pomoc pro nás. A nyní, ve třetím kroku, předáme svoje problémy do rukou Boha, tak jak ho my sami chápeme. Předáme do jeho rukou nejen naše problémy, ale i naše celé životy.

Tímto rozhodnutím se pokoříme, protože bez této pokory bychom nebyli schopni následovat jeho návodu. Je to velmi těžké si uvědomit, že nejsme schopni zvládnout naše životy bez jeho pomoci, ale toto je základem spirituálního růstu.

Teď, když jsme se odevzdali vyšší moci, jsou na řadě skutky - práce, která je před námi.

Musíme v sobě hledat opravdovou podstatu sebe samých – kdo opravdu jsme – naše kvality, ale i naše nedostatky a chyby.

Postavit se čelem k našim nedostatkům není jednoduché, nám všem je dáno, že si dovedeme zdůvodnit a najít důvody k našemu chování a postojům. Ale toto musí být upřímná inventura.

Vinili jsme vždy alkoholika z každé krize a problému? Litujeme sami sebe a toho, co nám život udělal? Jsme si jisti, že nic z toho nebyla naše chyba? Jsme netolerantní, zahořklí, zoufalí a podezřívaví?

Jakékoli nedostatky, které teď odhalíme v naší inventuře se budou snažit nás zastavit.

Musíme být co nejvíce upřímní při hodnocení našich kvalit, toto je základ, na kterém budeme stavět!

Když jsme si přiznali své chyby, bude nám velmi dobře, když je odevzdáme Bohu a požádáme ho o pomoc při jejich odstranění. Další odlehčení přijde, když o všem promluvíme s chápajícím přítelem/přítelkyní, lékařem či členem Al-Anon skupiny...

Když se podělíme o své problémy, tíha, kterou jsme nesli bude lehčí a my budeme schopni se postavit čelem sami k sobě samým, takovým jací opravdu jsme. Na tomto bodě se naše myšlení začne vyjasňovat. Nalezneme pochopení lidí, kteří mají podobné problémy jako my, věříme jim, protože oni podrží naši sebedůvěru. Najednou máme pocit, že někam patříme a že nejsme sami.

Tento proces je uskutečněním pátého kroku. Potřebujeme spirituální podporu pro náš program, abychom byli schopni odstranit naše nedostatky, které způsobují naše trable.

Cesta k tomu vede tak, že se obrátíme o pomoc k Bohu.

Klíčová věta k šestému kroku je: “Jsme zcela připraveni”.

Uvědomte si také, že tento krok specifikuje “všechny” charakterové vady. Možná, že tam budou i takové, které jsou tak hluboce zakořeněny, že my je nejsme ani schopni rozeznat, nebo takové – jako sebelítost, která je často součástí nás samých a tedy velmi těžko odstranitelná.

My ubližujeme ostatním také, když dovolíme, aby nás v našem životě problém s alkoholikem úplně pohltil. Narušuje to nejen naše postoje a chování k alkoholikovi, ale také k ostatním členům rodiny.

Možná, že jim ubližujeme nepřiměřeným chováním, zanedbáváním, nebo přehlížením jejich potřeb. Pokud vědomě nebo i nevědomě nosíme v sobě tato ublížení a viny, musíme je odstranit tím, že je odčiníme. Jen tak můžeme znovu nabýt vnitřní klid , racionální myšlení a chování.

Někdy to může být jen jednoduchá omluva něčeho, v čem jsme se zmýlili, může to být velkorysý a přátelský počin, vykompensovat tak nespravedlnost a zanedbání. Ochota odčinit nám dává příležitost udělat toto přirozeným a netrapným způsobem, což nám tak umožňuje spirituálně růst.

Je třeba se velmi opatrně rozhodnout na základě okolností tak, aby odčinění nenapáchalo ještě další škodu. Záleží na lidech, kterých se to týká, na podstatě celé situace a snad také na změnách, které se odehráli od doby, kdy se to stalo. Konsultace s někým, komu důvěřujete je velmi nápomocná.

Důležitost devátého kroku spočívá v tom, abychom odčinili to, co je možné a správným způsobem a když jsme uvážili všechny okolnosti. Leč - upřímnost zabraňuje, abychom využili této možnosti jako alibi k neodčinění, když jsme mohli a měli odčinit.

Tím, jak jsme splnili předchozí devátý krok, zjišťovali jsme, že pokračujeme ve zlepšení, ale vlastní hodnocení - osobní inventura, musí být neustále pokračující denní proces.

Možná, že nyní jsme se dostali k bodu, kdy jsme schopni rozpoznat svoje “nemocné” chování a budeme schopni ho napravit.

Jelikož náš zájem je alkoholik a naše reakce na jeho chování způsobené alkoholovou závislostí, musíme být speciálně opatrní, abychom nevraceli ke starému navyklému chování, k nadávání, stěžování, řízeni, k čemukoli, co je pro nás hluboce zažité. Cokoli řekneme v souvislosti s alkoholikem může mít pozitivní nebo také negativní důsledek.

Snažíme se ze všech sil o spirituální probuzení, při kterém se uvědomíme jasně naši vyšší sílu. Tím, jak rozumíme našim problémům jasněji, každý den nám přináší obnovenou víru a odvahu. Když meditujeme nad tímto novým způsobem života, uvědomíme si, že jsme úspěšně navigováni 24 hodin denně, a začneme si být vědomi více vyšší síly, která nám napomáhá.

Každé ráno žádáme Boha, tak jak ho my chápeme, aby nás vedl a dal nám sílu a odvahu nést jeho vůli. Na konci každého dne mu děkujeme za jeho pomoc.

Toto je završení, sumářem všech kroků. Toto je rozpoznání toho, že jsme dosáhli hlubokého uvědomění si Boha (vyšší moci) a našeho vztahu k němu a že jsme připraveni pokračovat v “práci” přinášet toto světlo, které jsme našli, ostatním.

Tyto kroky účinkují pro ty , kteří je potřebují a chtějí jejich účinek. Čím více se pustíme do tohoto programu, tím více nám přinese. Pouze, když budeme praktikovat tyto principy ve všech našich záležitostech a pokud budeme nesobecky předávat to, co jsme dostali, najdeme klid mysli, který hledáme.